publikováno: 15.03.2021
Antelope canyon je velmi obtížné popsat, na to musí mít člověk nejen cestovatelské, ale i básnické srdce. Karel Čapek kdysi napsal, že „na tomto světě má se vidět všechno, vše stojí za vidění“. A já dodávám, zvláště takovou hru světla, barev a kamene. Člověk by rád v těchto místech, které do dnešní podoby vymodelovaly voda a eroze, prolézal volně, bez překážek a podmínek, ale… nic takového, jsme na indiánské půdě, v rezervaci Navahů. V minulosti prý bylo možné jet vlastním autem až k hornímu kaňonu, kdo se chtěl projít, mohl pěšky, ty doby jsou dávno pryč, vládne turistický ruch a musí se vydělávat. Přece nebudete jen tak šlapat Navahům po jejich písku a skalách.
Takže něco přes hodinu s průvodcem, stěží více. Kaňony jsou vlastně dva Upper Antelope Canyon a Lower Antelope Canyon, tedy horní a dolní – do obou se platí vstupné. Když tak spočítám, kam se může vstupné pro dva vyšplhat… za prohlídku obou kaňonů plus fotografování zaplatíte více dvě stovky dolarů. Nedivte se, když před dvěma lety fotograf Peter Lik prodal svou fotografii s názvem Phantom, na níž je zachycen proud světla proudící do dolního kaňonu, za 6,5 milionu dolarů. Mnohé kolegy už jsem slyšel vyprávět, jak se je pokoušeli na vstupném obrat, jednoduše řečeno, jak se Navaho vyspí, tolik se platí, ale to už je zvyk rozšířený téměř po celém světě. Platí se nejen vstup do kaňonu, ale také poplatek pro kmen a někdy si řeknou o peníze za parkování. Horní kaňon stojí 30 až 40 dolarů plus 8 pro kmen, dolní je levnější, stojí přibližně 20 plus 8. A 50 dolarů za fotografování, což znamená zároveň hodinu dvě navíc, které dostanete na svou „práci“. Svatební fotografie stojí 100 dolarů. Výlety je možné koupit předem přes agentury v Page, vyjdou ale samozřejmě ještě dráž.
Jedete-li z městečka Page po State Highway 98, pojedete po osmi devíti kilometrech podél elektrárny, před ní nemiňte odbočku do dolního (doleva), za ní do horního kaňonu (doprava). Všude kolem vládnou odstíny oranžové barvy, pustina, poušť, sem tam plechová struktura (kromě elektrárny). Nemáte-li čas na oba dva kaňony, nebo nechcete-li platit horentní sumu dvakrát, jaký kaňon si vybrat? Horní je populárnější a méně náročný. Je širší a pohodlněji se v něm pohybuje, dno je písčité, není problém se v něm vyhnout dalším osobám. Dolní je neméně krásný, ale schází se do něj po prudkých schůdcích, na mnoha místech se hodně zužuje a mohutnější postavy mohou mít problémy. V horním je dle odhadů najednou až desetkrát více lidí, což ovšem závisí i na turistické sezoně, v té nejvyšší může být dole prý až 100 lidí.
Nejprve do horního, parkujeme někde u cesty, je tam chajda a Navahové. Odtud se vyráží dodávkou, sedneme si na lavici na korbě. Ke kaňonu je to nějakých pět kilometrů vyschlým písčitým korytem potoka, dodávka skáče, řidič to valí rychleji, než by bylo moudré na podobné prostředí plné záludných terénních nerovností. Před vstupem do kaňonu průvodce upozorní na zákazy jako nekouřit, nemočit, nečmárat na stěny a nesnažit se po nich lézt, prostě takové činnosti, které by normálního člověka nenapadlo v kaňonu vykonávat. Antelope Canyon je ráj pro fotografy, nenapodobitelné světlo, barvy, jenže fotit se stativem je povoleno za pořádný finanční příplatek ke vstupnému. Zda je zaručena hra světel, netuším, snad je nejlepší na návštěvu poledne, kdy proud světla proniká až na dno kaňonu a je ho nejvíce.
Kdo zavítá k Antelope Canyon, nenechá si obvykle ujít podívanou na neuvěřitelný meandr řeky Colorado. Od dolního kaňonu je to po silnici asi 10 kilometrů, nejprve zpět směrem na Page a poté odbočit na jih po silnici č. 89. Meandr ve tvaru koňské podkovy pojmenovaný Horseshoe Bend není národním parkem, neplatí se žádné vstupné a výhled na smaragdově zbarvené Colorado z výšky 300 metrů stojí za zastavení. Od parkoviště k vyhlídce je to čtvrthodina chůze po pohodlné cestě. Mimochodem, v Page je možné si zaplatit i let nad Horseshoe Bend a okolím, stojí 135 dolarů.
Zdroj:
http://www.cestomila.cz/clanek/1508-antelope-canyon-barevna-skalni-zahrada-v-arizonske-pustine