BŘEZEN A JEHO PŘEDPOVĚDI PRO DALŠÍ MĚSÍCE

« seznam článků
Rubriky: Životní styl

publikováno: 27.02.2019

Co přinese studené a mokré jaro? A co to suché a poměrně teplé? Podle pranostik zkuste uhodnout, zda bude vláha vítaná a úroda bohatá. Nebo tomu bude naopak?

Jak pranostiky vznikly?

V březnu přichází první jarní den, a to buďto 20., nebo 21. března. Každý z nás se už těší, až se oteplí, bude delší den a začne se zelenat příroda. Zároveň je ale březen charakteristický také proměnlivostí počasí. Přitom zemědělci i zahrádkáři už potřebují dělat venku, obdělávat půdu, stříhat, sít, hnojit, kultivovat. Když ale začnou příliš brzo, mohou přijít o úrodu. 

Naši předci proto letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Hospodáři pozorovali, kdy přiletí ptáci ze zimovišť, kdy se objevily v půdě žížaly, odkud fouká vítr a které dny je sucho či prší celé dny. Předpovídali tak, jaká bude úroda, nebo si pamatovali, kdy je vhodné začít které práce. 

Lidé tak věděli, že na začátku března často přichází takzvaná Řehořská zima, kdy k nám přijde příliv chladného vzduchu ze severu. Toto studené období je nazvané podle sv. Řehoře I. Velikého, který má svátek 12. března. Jak praví pranostika:  O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří. Tato studená vlna pak trvá cca od 9. do 24. března a pravděpodobnost, že nastane, je vyšší než 60 procent.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, k svátku sv. Řehoře se pojí i pranostiky, které naopak popírají studené počasí: 

Na sv. Řehoře žába hubu otevře. 
Na sv. Řehoře čáp letí od moře, líný sedlák, který neoře.
Na sv. Řehoře pluje led do moře.
Na
 sv. Řehoře vlaštovka letí přes moře a devátý den je tady.
 

Po Řehořské zimě by mělo přijít oteplení a jaro již definitivně zvítězit nad zimou. A to na sv. Josefa, který má svátek 19. března. 

Přiznejme si, že lidové pranostiky jsou už poněkud zastaralé a nefunkční. Většina z nich totiž vychází z přírodních cyklů, jenže příroda se už dávno nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů. Posuďte sami: 

Panská láska, ženská chuť a březnové počasí nejsou stálé

Kdy už konečně přijde to pravé jarní počasí, zasvítí sluníčko a bude pěkně teplo? Omyl, březen má být podle pranostik ještě studený.

  • Březnové slunce má krátké ruce.
  • Lépe od hada býti uštknut než v březnu od slunce ohřát.
  • Když je březen teplý, duben je chladný.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.

Jaký bude rok?

Březen je přelomový měsíc mezi zimou a jarem, kdy čekáme, až budeme moci studeným dnům zamávat. I proto platí: „Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.“

  • Pokud v březnu kukačka kuká a čáp klape, dočkáme se teplého léta.
  • Když je březen deštivý, bude suché léto.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
  • Jaký je den na Františka (9. 3.), takový bude celý měsíc.
  • Kolik je v březnu rosy, tolik v květnu mrazu.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.

Březen věští úrodu

Březen je měsíc klíčový pro pozdější úrodu, proto se také říká: Svatý Josef kývne bradou, jde zima dolů vodou. Tento den bývá i častým termínem návratu prvních čápů, proto se ujala pranostika: "Když na svatého Josefa čápa vidíš, sněhu už nebude." Pokud je na Josefa (19. 3.) mráz, bude hojně ovoce.

  • Mráz po svatém Josefu neuškodí už květu. V takovém případě už prý je možné směle se pustit i do práce v zahrádkách. Na Josefa ze zimy se směj a v zahrádce zelíčko sej. 
  • Když chceš mít brambory brzy v hrnci, zasaď je v březnu.
  • V březnu prach  jistý hrách.
  • Březen bez vody – duben bez trávy.
  • V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
  • V březnu vítr, v dubnu déšť  pak jistě úrodný rok jest.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Březen v pranostikách den po dni

  • 6. 3. Na svatého Bedřicha slunce teplem zadýchá.
  • 7. 3. Na svatého Tomáše sníh měkne a je z něj kaše.
  • 9. 3. Když svatý František dobré větříky dává, opyleny budou jetel i tráva.
  • 10. 3. Když je na Čtyřicet mučedníků mráz, bude ještě za čtyřicet zas.
  • 12. 3. Na sv. Řehoře jdou ledy do moře. Na Řehoře první pluh do pole.
  • 17. 3. Pokud mrzne na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý měsíc.
  • 19. 3. Kolik dní před Josefem teplo, tolik po něm zima.
  • 20. 3. Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
  • 21. 3. Jaký bude čas rovný s dnem i nocí, takových bude následujících čtyřicet týdnů.
  • 22. 3. Na Kazimíra pohoda – bude dobrá  úroda (brambor).
  • 25. 3. Když je na den zvěstování Panny Marie pěkně, můžeme čekat úrodný rok.
  • 27. 3. Pokud je na Ruperta nebe čisté, bude i v červenci stejné.
  • 30. 3. O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
  • 31. 3. O svaté Albíně je už u nás po zimě.

 

Zdroj:

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/brezen-za-kamna-vlezem-aneb-breznove-pranostiky-co-rikaji

Sdílet tento článek:
Sdílet tento článek na Facebooku Sdílet tento článek na Twitter Sdílet tento článek na Google+