publikováno: 18.03.2024
Tento měsíc Vás pozveme do přírodní perly jižní Moravy - tou je podle nás Chráněná krajinná oblast Pálava. Vyrazit takto v březnu, v rozpuku jara, má spoustu výhod. Jednou a nezanedbatelnou je minimum turistů. V létě je to tam totiž takzvaně "jako na Václaváku".
V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
Pálava byla v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později biosférickourezervací UNESCO. Nejvýznamnějšími výchozími body pro turistiku je Mikulov a Pavlov. Oblast s mnoha jedinečnými druhy rostlin má také vynikající polohu pro pěstování vinné révy. Úrodný kraj kolem Pálavských vrchu však skrývá mnohem víc, než uvidíte ze sedla kola při cestách rozlehlými vinohrady.
O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba kosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.
Navštívit můžete tak zříceniny Sirotčí hrádek a Dívčí hrady. Různé druhy skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína se označuje jako krasová lesostep. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. V oblasti bývají navštěvovány zříceniny tří středověkých hradů a naučná stezka.
Do roku 2003 existovala biosférická rezervace Pálava, která byla územně totožná s CHKO Pálava. Od roku 2003 se Pálava stala významnou součástí nově vzniklé biosférické rezervace Dolní Morava. Část území CHKO Pálava je také součástí Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí.
Nejvyšší polohy Pálavy tvoří bílé vápence – horniny vzniklé ze schránek organizmů na dně dávných moří. Ač jsou staré 150 milionů let, díky své tvrdosti odolali větru a dešti a dnes tvoří skalní útesy čnící nad okolní krajinu. Jejím základem jsou „o generaci“ mladší vrstvy pískovců, jílovců a dalších hornin, usazených na dně dřívějších moří, jezer či řek, ale také jemnozrnné spraše, kterou sem navál vítr. Kontrast různých typů hornin a pestrého reliéfu je základem různorodosti zdejší krajiny.
Živočichové
Pestrost životních podmínek se odráží v pestrosti obyvatel pálavské krajiny. Celkově převažují druhy středoevropské a středomořské, ale třeba na slaniscích najdeme druhy vyžadující právě slané prostředí. Na severozápadních svazích Děvína, které jsou na zdejší poměry chladné a vlhké, žijí druhy podhorské až horské.
Mnoho desítek jihoevropských druhů na Pálavě a v jejím okolí dosahuje své severní či severozápadní hranice rozšíření. Pro více než 200 druhů představuje území CHKO Pálava jejich jedinou lokalitu na území Česka. Mnohdy jde o druhy, které jsou vázané na konkrétní rostlinu – například housenice pilatky Rhadinocerea reitteri žijí pouze na kosatci nízkém, brouka Ceutorhynchus wellschmiedi z čeledi nosatcovitých nenajdeme jinde než na katránu tatarském.
Jednotlivé živočišné skupiny se navzájem velmi liší úrovní poznání. Určité skupiny bezobratlých živočichů jsou stále ještě zpracovány velmi nedostatečně, na druhé straně o mnoha jiných živočiších jsou k dispozici věrohodné údaje již z minulého století, což platí zejména pro motýly. Dalším taxonomickým skupinám, např. dvoukřídlým, byla věnována velmi intenzivní pozornost v posledních letech. Na základě mapování ukončeného v roce 1997 (zahrnujícím mimo samotnou CHKO i oblast lužních lesů podél Dyje) bylo pro vědu popsáno více než sto druhů.
V oblasti s největší parkově upravenou krajinou na světe zapsanou mezi památkami UNESCO můžete podnikat leccos – jezdit na lodi, na koni, na kole, kočárem i na bruslích, ochutnávat víno, prozkoumávat romantické kolonády a zámečky skryté v lesích, vyšplhat na útesy Pálavy anebo lenošit v lázních.
Rozhlédněte se po krajině z výšky – třeba z Pálavy se zříceninami Dívčí hrady a Sirotčí hrádek, ze spirálové rozhledny v Kobylí, ze Svatého kopečku v Mikulově, Mandloňové rozhledny u Hustopečí, kolonády na Reistně nad Valticemi anebo od kapličky na Hradišťku ve Velkých Bílovicích. Projděte se levandulovou farmou ve Starovičkách, prozkoumejte všechny krásy Lednicko-valtického areálu, projděte parkem zámku Lednice až k legendárnímu Minaretu a zastavte se také u Novomlýnských nádrží s ostrovním kostelíkem sv. Linharta, jediným zbytkem zaniklé vesnice Mušov. S dětmi se vydejte na skluzavky, tobogány a další vodní atrakce v Aqualandu Moravia.
Zdroj:
https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jihomoravsky-kraj/palava
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/chranena-krajinna-oblast-palava
https://palava.nature.cz
775 725 412
UŽIVATEL
.jpg){kind=logo}