publikováno: 30.09.2026
Ještě donedávna byla škola v očích mnoha lidí místem přísných pravidel, drilu a nekonečného memorování. Dnešní žáci ale často zažívají úplně jinou realitu. Učitelé se stále snaží předávat znalosti, zároveň však kladou důraz i na spolupráci, komunikaci a duševní pohodu dětí. Jak se české školství za poslední desetiletí proměnilo a proč už dávno neplatí všechny stereotypy o "staré dobré škole"?

Taky si ještě představíte, že ve škole děti znají jen nekonečné memorování letopočtů, mají učitele, který prostě má vždy pravdu, poznámky dostávají za každé vyrušení? Myslím, že jste vedle jak ta jedle! Jakožto novinářka, která je zároveň učitelkou na druhém stupni ZŠ vím, že toto neplatí už dávno. Učitel už není jen přednášející nedotknutelná ikona. Koneckonců - všechny informace mají dnes děti už doslova v kapse. Na co by potom takového pedagoga potřebovali? Role učitelů se tak mění a přizpůsobuje dnešní době. Za úkol má zejména vést žáky k přemýšlení, učí je informace vyhledávat a hlavně ověřovat, pomáhá jim spolupracovat s ostatními a často funguje spíše jako průvodce a mentor. Do výuky už neoddělitelně patří hry, projekty a skupinové práce.
Dříve se úspěch často měřil jednou známkou na vysvědčení. To dnes už také úplně neplatí. Známky v rozmezí 1-5 se sice stále používají, čímdál více škol nebo alespoň vyučujcích přechází spíše ke slovnímu formativnímu hodnocení. Nahlíží na žákův individuální pokrok, dovednosti, silné stránky a práce s chybou se stává součástí učení. Právě chyba už dnes neznamená ostudu u tabule, ale je to důkaz, že mozek se právě něco učí a ještě to chce chvíli čas.
Toto je velká změna oproti minulosti. Ještě před pár desítkami let byla věta "Jak se dnes cítíš?" na začátku hodiny spíše revolucionářskou snahou o modernost. Dnes je to běžná součást našich dní ve škole. Pracujeme na wellbeingu žáků i pedagogů, podstupujeme neustále preventivní programy (šikana, návykové látky, nebezpečí sociálních sítí atd.). Duševní zdraví a vztahy ve třídě prostě hrajou prim. A nejde o to, že by byly děti dnes citlivější, ale jsou jim prostě předkládány nové možnosti.
Veřejná debata někdy vytváří dojem, že mezi žáky a učiteli stojí neviditelná barikáda. Ve skutečnosti většina učitelů nechce děti nachytat na neznalostech, ale dovést je k úspěchu. Samozřejmě ne každý učitel je ideální - stejně jako v každém povolání existují výjimky. Celkový trend ale směřuje k větší komunikaci, respektu a partnerství.
Školy samozřejmě stále řeší své problémy pramenící ze zastaralého školského systému. Pořád je nedostatek času, řeší se spíše administrativa než by se věnovalo ještě více času dětem, osnovy jsou přetížené. A taky ne všude probíhají změny k lepšímu stejně rychle. Přesto je dnešní škola v mnoha ohledech otevřenější, vstřícnější a citlivější k potřebám dětí než kdy bývala.
Možná si stále neseme vzpomínky na školu plnou diktátů, pětiminutovek a přísných pohledů. Dnešní děti ale často zažívají školu, kde je stejně důležité umět spolupracovat, přemýšlet a nebát se zeptat. A to je změna, kterou by mnozí žáci minulých generací ocenili.
Lenka Štětková