publikováno: 21.08.2026
21. srpen 1968 se zapsal do našich dějin černým (možná spíš rudým) písmem. Musíme si to připomínat neustále, bohužel. A nezapomínat na ty, kteří přinesli své oběti. Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy a jejich počínání v Československu si hned v první den okupace 21. srpna 1968 vyžádaly oběti na životech a řadu vážně zraněných československých obyvatel. Největší ztráty byly po střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze.

Oběti byly hlášeny nejen z dalších míst hlavního města, ale také z jiných měst a obcí (např. z Liberce, Brna, Bratislavy, Košic, Popradu a dalších). Jen první den okupace byly zraněny desítky osob, mnoho z nich těžce. Ztráty pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence, podpořené žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), byly liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro.
Hlavní podíl na invazi měly armády Sovětského svazu (SSSR), výrazně slabší účast měla vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR), nepatrnou účast pak měla vojska Německé demokratické republiky (NDR).[pozn. 1] Byla obsazena většina důležitých měst v ČSSR, došlo k přerušení rozhlasového vysílání. Předsednictvo ÚV KSČ v prvních hodinách okupace přijalo usnesení pod názvem „Provolání Všemu lidu ČSSR“, odsuzující invazi. Krátce poté byli tito vedoucí představitelé československých politických reforem zatčeni a zavlečeni do SSSR. Snahu prookupačních sil o ustavení kolaborantské vlády však zmařil spontánní masový odpor většiny obyvatel Československa, který trval přibližně týden a při kterém občané vyjadřovali podporu internovaným politikům, dokud ti se nevrátili zpět do vlasti.
Postupně však došlo k odvolání většiny reforem, komunistický režim byl opět utužen formou normalizace poměrů a reformní politici buď změnili názor, anebo byli nahrazeni. Odpor obyvatelstva proti okupaci byl nakonec zlomen brutálním potlačením protestů při prvním výročí okupace. Vojska SSSR pak zůstala v Československu až do roku 1991. Socialismus sovětského typu byl tímto aktem diskreditován v očích světové veřejnosti.
Podívejte se i na krátké video z prvních dní sprnových událostí.
Zdroj:
https://www.ustrcr.cz/uvod/rok-1968-na-webu-ustr/srpen-1968/obeti-okupace/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_vojsk_Var%C5%A1avsk%C3%A9_smlouvy_do_%C4%8Ceskoslovenska