LIDOVÉ ZVYKY V ÚNORU - OD HROMNIC PO MASOPUST

publikováno: 04.02.2025

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách.

Spousty lidových pranostik si můžete ověřit při oslavách masopustu. Na Kudy z nudy vám nabízíme masopustní tipy ze všech koutů naší země. Poznáte starobylé zvyky a zblízka si vychutnáte masopustní veselí, zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Vypravte se třeba na masopust v kouřimském skanzenu, na masopustní obchůzky na Hlinecku, zapsané na seznamu UNESCO, anebo třeba na masopust ve skanzenu na Veselém Kopci.
 

Únorové pranostiky

Co si únor zazelená, to si březen hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí, zní jedna z jarních pranostik. K nejkratšímu měsíci v roce se ale vztahuje celá řada dalších průpovídek a předpovědí. Tady jsme shrnuli ty nejznámější:
Únor bílý, pole sílí.
I když únor mrazem jiskří, ukáže i časy příští.
Je-li únor mírný, rok bude bídný.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když záhy taje, dlouho neroztaje.

Podobně jako v lednových pranostikách i v únorových se často objevují zvířata, například:
Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.

Hromnice a svatý Blažej

Druhý únor a svátek Uvedení Páně do chrámu, jemuž se obecně říkává Hromnice, často provázelo svěcení a zapalování svíček hromniček. Ty uměly daleko víc věcí než jen ochraňovat dům při bouřce. Sloužily také při zaopatřování vážně nemocných, a dokonce se věřilo, že aby se člověk nemusel celý rok blesků obávat, stačí jen zajít na Hromnice ke zpovědi.

Hromnice provází spousta pranostik. Není to jen slavná rýmovačka na Hromnice o hodinu více, která dokumentuje téměř hodinový rozdíl mezi západem slunce na Nový rok a na Hromnice, ale také:
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
Když na Hromnice se střech teče, zima dlouho se povleče.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zase pílí.

Hned den po Hromnicích přicházel svátek svatého Blažeje a s ním další nadílka předpovědí a pranostik:
Je-li na svatého Blažeje pěkně, urodí se hojně brambory.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.

Masopustní veselí

Kdo věří pranostikám, měl by pozorně sledovat počasí i o masopustu, tedy na Tučný čtvrtek, Masopustní neděli, Masopustní úterý a Popeleční středu. Říkávalo se třeba, že „jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci“, „jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy“ anebo že „svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito“.

Uvidíme, nakolik bude mít pravdu pranostika, že jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
 
Valentýnské mrazivé cukrování

Slavíte 14. února den svatého Valentýna a využíváte romantické valentýnské tipy na Kudy z nudy? Pak byste měli vědět, že romantickým procházkám počasí v té době příliš nepřeje. Před Valentýnem totiž přichází takzvaná Valentýnská zima, tuhá, únorová a zalézající doslova do morku kostí. S 65 % pravděpodobností mrazy vrcholí právě na svatého Valentýna, což také komentuje spousta pořekadel:
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Svatá Apolena (9.2.) bývá mlhou zahalena
Na svatou Apolenu měj světnici vytopenu.
O svaté Scholastice (10.2.) na hlavy beranice.
O svatém Řehoři (13.2.) mrazy přituhnou a vše umoří.

Jenže stačí dva dny a je všechno jinak: s pravděpodobnost až 70 % přichází 16. února svatá Juliána a s ní takzvané juliánské oteplení, které přináší náhlé přerušení mrazů a mlh. Naši předkové prorokovali:
Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Svatá Juliána na oráče zavolala.

Petrská zima a svatý Matěj, který láme ledy

Jenže zima se v únoru ještě rozhodně loučit nechce. O tom vypovídá takzvaná Petrská zima, náhlý teplotní výkyv, který přichází kolem svatého Petra, tedy 22. února. Nebývá příliš častý, ale pranostiky ho přesto zaznamenaly:
Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
Do Petra není tepla.
Na svatého Polykarpa (23.2.) bývá sněhu plná škarpa.
Bláznivé střídání zimy a tepla potvrzuje 24. únor a den svatého Matěje. Ten prý láme zimu, přináší jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh. Jaké pranostiky se k němu vztahují?
Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní napořád.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Na svatého Matěje šelma sedlák, který neseje.
Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Svatej Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů!
Svatý Matěj otevírá zemi.
Svatý Matěj seká ledy.
A nezapomeňte, že společně se svatým Matějem do Prahy přichází Matějská pouť a vyhání zimu z města! Hurá, jaro už klepe na dveře!
 

Zdroj:

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/lidove-pranostiky-unor-hromnice-valentynske-mrazy