publikováno: 14.01.2026
Máme v práci kolegu, se kterým je velice obtížné vycházet. Neustále provokuje konflikty, hádá se, všechny neustále kritizuje, na ničem nevidí nic dobrého. Je to odborník, ale jako člověk nám otravuje prostředí tak, že se zde skoro vůbec nedá pracovat. Připadá vám to povědomé? Co dělat s problémovým kolegou, radí sociolog Vojtěch Bednář.
Nejspíše tomu nebudete chtít věřit, ale naprostá většina „problémových kolegů“ nejsou zlí lidé. Jsou to jen lidé, kteří se dostali v nesprávné době na nesprávné místo, lidé, kteří si jednoduše nesedli s těmi ostatními. Anebo lidé, kterým okolnosti nedaly tu možnost dělat práci, kterou by chtěli tak, jak by chtěli.
Bohužel svému okolí se velice často jeví jako obtížní, konfliktní, hádaví a velice nepříjemní. Provokují konflikty, nechtějí spolupracovat, někdy mohou donášet na své kolegy, jindy se snaží působit autoritativně, i když ve skutečnosti nemají žádnou autoritu mít.
Domluvit se s nimi je obtížné, snaha jím taktně naznačit, že nám jejich chování nevyhovuje, obvykle nevede k ničemu, a pokud s nimi jdeme do přímého konfliktu, mohou nám pracovně i osobně ublížit. Díky tomu většina lidí takto „problémového“ kolegu izoluje, jednoduše se jej snaží ignorovat. Jenže to přinese často ještě více škody než užitku.
Problémový kolega většinou vůbec nijak nereaguje, na to když se mu okolí snaží něco taktně naznačit. Když jednoho dne pohár trpělivosti přeteče a zbytek týmu nebo kolektivu mu vylije na hlavu své znechucení, může se tvářit velmi uraženě, protože přeci „dělá jen to nejlepší“.
Nejspíše tomu nebudete chtít věřit, ale naprostá většina „problémových kolegů“ nejsou zlí lidé. Jsou to jen lidé, kteří se dostali v nesprávné době na nesprávné místo, lidé, kteří si jednoduše nesedli s těmi ostatními. Anebo lidé, kterým okolnosti nedaly tu možnost dělat práci, kterou by chtěli tak, jak by chtěli.
Bohužel svému okolí se velice často jeví jako obtížní, konfliktní, hádaví a velice nepříjemní. Provokují konflikty, nechtějí spolupracovat, někdy mohou donášet na své kolegy, jindy se snaží působit autoritativně, i když ve skutečnosti nemají žádnou autoritu mít.
Domluvit se s nimi je obtížné, snaha jím taktně naznačit, že nám jejich chování nevyhovuje, obvykle nevede k ničemu, a pokud s nimi jdeme do přímého konfliktu, mohou nám pracovně i osobně ublížit. Díky tomu většina lidí takto „problémového“ kolegu izoluje, jednoduše se jej snaží ignorovat. Jenže to přinese často ještě více škody než užitku.
Problémový kolega většinou vůbec nijak nereaguje, na to když se mu okolí snaží něco taktně naznačit. Když jednoho dne pohár trpělivosti přeteče a zbytek týmu nebo kolektivu mu vylije na hlavu své znechucení, může se tvářit velmi uraženě, protože přeci „dělá jen to nejlepší“.
Když se s ním budeme pouštět do konfliktu, pohoříme, protože je to on, kdo konflikt provokuje, a tak má a vždy bude mít přirozeně navrch. Nechat „jej být“ a doufat, že přestane škodit, nám může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě ne, protože jednou určitě nastane kritická situace, kdy bude potřeba, aby všichni spolupracovali, a v tomto okamžiku přijde výbuch. Jak na něj?
V prvé řadě bychom měli umět rozlišit, zda je „problémový kolega“ problémový pouze pro nás, anebo také pro ostatní na pracovišti. Pokud jen pro nás, není to problémová osoba, ale možná si prostě nesedíme. Umět to rozlišit není jednoduché, většinou si totiž myslíme, že když s někým není snadné vycházet pro nás, tak to ostatní vidí stejně. Když už s někým konflikt máme, a nedaří se nám jej vyřešit, měli bychom požádat o pomoc některého ze spolupracovníků, kterému důvěřujeme, nebo nadřízeného.
Pokud máme v týmu člověka, který způsobuje konflikty napříč týmem, nic nepokazíme tím, když mu jasně, srozumitelně a v klidném prostředí o samotě řekneme, že jeho chování pro nás není příjemné. Je potřeba, abychom byli připravení, klidní, naprosto nekonfliktní a současně se nenechali zastrašit, ani přeargumentovat.
Stanovte si tři věci, které vám na chování kolegy vadí, a ke každé dva konkrétní příklady, kdy se tak zachoval. Řekněte mu, co přesně vám vadí, řekněte, že i dalším kolegům (a kterým) a že byste očekávali více vstřícný a spolupracující přístup. Nesnažte se kolegu nijak odsuzovat, ani trestat, tvařte se a mluvte tak, že chcete pro všechny klidné a konstruktivní prostředí. I když takový rozhovor není pro nikoho vůbec příjemný, rozumně uvažující člověk pochopí, co jste mu chtěli sdělit a co by měl změnit
Pokud jste problémovému kolegovi jasně, rozumně a konstruktivně vysvětlili, že je problémový a že to chcete změnit, dejte mu čas. Změna nemusí přijít hned, a i když přijde, může brzy opadat zpět k zažitému vzorci chování. Kolega potřebuje vaši podporu, proto se s ním snažte komunikovat, a to konstruktivně. Jestliže ani opakovaná snaha mu poskytnout řízenou zpětnou vazbu (jak se tomu správně říká) nezabere, můžete udělat totéž ve větším počtu lidí současně. Ani pak jej ale nikdy neponižujte, nezesměšňujte a nenapadejte, pouze jasně řekněte, co vám vadí a co se má změnit.
Když nepomůže ani to, nebo když se na opakovanou zpětnou vazbu vy ani vaši spolupracovníci necítíte, je na čase zaangažovat nadřízeného. Nebojte se a neostýchejte se, právě proto tady váš nadřízený je. Zajišťoval bezproblémový chod týmu je jeho práce. Vymiňte si jeho čas a o samotě a v soukromí mu vysvětlete, co je problém, co jste už udělali proto, abyste ho odstranili, a požádejte o pomoc. Rozhodně se nenechejte odbýt větami typu „to si vyřiďte sami mezi sebou“ nebo „to mně nezajímá“. Nezapomeňte zdůraznit, že vám (všem) jde o prostředí na pracovišti, ne o vyřizování osobních záležitostí.
V zásadě platí, že na kolegu, který způsobuje konflikty a problémy, bychom neměli zapůsobit emocemi. I kdyby to fungovalo, jedná se o řešení krátkodobé a nestálé. Klidný, konstruktivní, asertivní a naprosto jasný přístup je to, co nejpravděpodobněji přesvědčí spolupracovat jak docenta, tak nekvalifikovaného pomocníka. Mějte na paměti, že kolega není zlý, ale nejspíše je špatně něco jiného. A když mu to pomůžeme napravit, bude zase vše v pořádku.
Rada na závěr: co dělat se zlým člověkem
Na pracovišti ale můžeme potkat i člověka, který je jednoduše zlomyslný a agresivní. Pokud jste si jisti, že jeho problém není v tom, že by byl ve zmatené situaci, na místě, kam se nehodí, a že se jen snaží bránit, nebojte se vůči agresorovi ohradit. Nejsilnější zbraň proti nevhodnému chování agresivního člověka je, když kolegové využijí příležitost a jasně, srozumitelně mu společně dají najevo, že chtějí změnu.
Jestliže pak máme problém s kolegou, který je agresivní a nepřátelský jen vůči vám a ne vůči ostatním, pak je nejlepší mu nikdy nepodléhat a nenechat se šikanovat. A není-li možné mu jasně říct, kde jsou jeho meze, obraťte se na nadřízeného, aby problém s agresorem řešil. Je to jeho práce a jeho odpovědnost.
Zdroj:
https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/co-s-konfliktnim-kolegou.A150522_113117_podnikani_sov
775 725 412
UŽIVATEL
.jpg){kind=logo}