PENÍZE ZA NIC? NĚMECKO I ŠPANĚLSKO TO ZKOUŠÍ

publikováno: 15.01.2022

Koronavirová krize vrátila do hry myšlenku takzvaného nepodmíněného příjmu. S experimentem začalo Španělsko, chystá se k němu Německo.

 

V Německu otestují, jaké to je, když člověk dostává peníze za nic. Studie pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) odstartovala sběrem zájemců o takzvaný nepodmíněný příjem. Za necelé tři dny se jich přihlásilo přes milion.

Nebylo to překvapení. Vždyť účast ve studii slibuje sto dvaceti lidem, že budou dostávat 1200 eur měsíčně po dobu tří let. Za to mají jenom několikrát vyplnit dotazníky výzkumníků.

Z milionu přihlášených lidí, kteří by nepodmíněný příjem chtěli otestovat, autoři studie vyberou reprezentativní skupinu 20 tisíc lidí. Z nich pak náhodným výběrem vypadne finálních 1500 lidí. Ti ještě budou rozděleni na 120 šťastných – tedy příjemce 1200 eur měsíčně – a na zbylých 1380 zájemců, kteří pro vědce jenom vytvoří srovnávací skupinu.

Přestože 1200 eur vypadá z českého pohledu atraktivně, jde o částku hluboko pod úrovní průměrné hrubé mzdy v Německu. Ta se pohybuje kolem čtyř tisíc eur.

Testovat se bude to, jestli teorie o nepodmíněném příjmu funguje v praxi. Její zastánci říkají, že když lidé mají jistý příjem, neznamená to, že přestanou pracovat. Díky takové jistotě by mohli být kreativnější, odvážnější a celkově spokojenější. Díky základnímu příjmu se například snadněji mohou pouštět do uskutečnění svých snů – mohl by tedy stoupnout i počet úspěšných podnikatelů. Nebo ochotněji přijmou sice hůře placenou, ale společensky prospěšnější práci. Třeba místo nudné administrativy sáhnou po místu v mobilním hospici nebo pečovatelské službě.

Vybraným šťastlivcům začne nepodmíněný příjem chodit někdy na začátku příštího roku. Potřebné peníze vybrali autoři studie od víc než 140 tisíc soukromých dárců, experiment tak proběhne bez státních peněz. Příjem darů přitom pokračuje, takže počet „testerů“ může ještě stoupnout. 

Ať už test dopadne jakkoli, jisté je, že volání po zavedení nepodmíněného příjmu nezmizí. I německý experiment je totiž omezen na určitou dobu a jeho účastníci budou vědět, že za tři roky mají po „kapesném“. Zastánci zdůrazňují, že s rozmáhající se digitalizací zaměstnání bude pro rozvinuté společnosti nevyhnutelné základní příjem zavést. Odpůrci ale namítají, že by takový systém byl hřebíkem do rakve prosperující ekonomiky: Kde stát vezme peníze na vyplácení základního příjmu? Zrušíme důchody?

Pokud bychom to udělali v Česku a zrušili i všechny další sociální dávky, mohl by stát každému občanovi včetně dětí vyplácet nepodmíněný příjem ve výši necelých 5000 korun. V roce 2019 šlo na sociální dávky 602 miliard korun, z toho důchody dělaly 472 miliard.

Španělská dávka pro nejchudší

Koronavirová krize urychlila nástup podobného experimentu ve Španělsku. Hlavně v počátcích pandemie bylo jednou z nejvíc zasažených zemí na světě, což postihlo i ekonomiku. Nový sociální systém odstartoval v červnu a jedná se o zatím nejmasovější test v oblasti základního příjmu. 

Měsíční příspěvek je určen 850 tisícům nejchudších španělských domácností, tedy asi pro pět procent tamní populace. Jeho výše se liší v závislosti na velikosti domácnosti. Zatímco samostatně žijící dospělý dostane 462 eur, širší rodiny až 1015 eur.

O čistě nepodmíněný příjem však ve španělském případě nejde – podmínkou je totiž patřit do ekonomicky nejslabší vrstvy společnosti. Ideální varianta základního příjmu přitom počítá s tím, že ho dostávají všichni občané státu bez jakékoli podmínky – nezávisle na věku, na tom, zda jsou zaměstnaní, nebo zda zaměstnání aktivně hledají, a nezávisle na sociálním statutu.

Podle ministra sociálních věcí Josého Luise Escrivá má nová dávka umožnit lidem pokrýt jejich základní potřeby, aniž by se propadli zpět do pasti chudoby. Celý systém přijde tamní levicovou vládu na nejméně tři miliardy eur ročně. V programu minimálního příjmu Španělsko plánuje pokračovat i po překonání ekonomických problémů způsobených koronavirem.

Protože při tomto experimentu neexistuje žádná kontrolní skupina, pro vědce bude složité z něj vyhodnotit konkrétní důsledky. Ioana Marinescu, ekonomka z Pensylvánské univerzity, vidí problém také v celkovém pojetí, kdy příspěvek od státu obdrží pouze ten, kdo se dostane pod určitý limit příjmu. Pro účastníky to totiž nevytváří moc silnou motivaci, aby si víc vydělávali prací a ztratili tak tento benefit.

Pandemie probudila zájem o nepodmíněný příjem i v jiných státech. Spojené státy americké vyplatily na začátku krize jednorázové přímé platby až do výše 1200 dolarů pro jednotlivce a 2400 dolarů pro manželské páry plus dalších 500 dolarů na každé dítě. Jako pomoc nejvíce postiženým lidem zvažovali nějakou formu základního příjmu také třeba ve Skotsku nebo v Kanadě. V souvislosti s pandemií podpořil tuhle myšlenku i papež František.

 

Zdroj:

 https://www.penize.cz/socialni-davky/419889-sen-o-penezich-za-nic-oziva-novy-test-zakladniho-prijmu