RECEPT MĚSÍCE: ZELENÝ ZÁZRAK V KUCHYNI

« seznam článků
Rubriky: Kvalita / Zdraví / Životní styl

publikováno: 05.04.2024

Bylinky patří ke kuchyni jako nože a vidličky. Dodají každému jídlu barvu, chuť i aroma. Mají širokou škálu použití a na vás už je pouze zvolit si ty, které lahodí vaší chuti nejvíce. A na závěr článku vám poradíme, jaké bylinky se dají vypěstovat přímo v kuchyni a jak na to.

Schopnost dobře využít bylinky a koření je vlastnost, která charakterizuje dobrého kuchaře. Které bylinky se v naší kuchyně objevují nejčastěji a které se používají v exotických končinách? Pojďme se na to podívat.

BYLINKY VE SVĚTOVÝCH KUCHYNÍCH

Každý, kdo během vaření používá bylinky, se může cítit jako velký cestovatel po chutích a vůních celého světa – italská kuchyně miluje bazalku a oregano, koriandr je vstupenkou do orientální a asijské kuchyně (např. thajské, čínské nebo indické), rozmarýn a tymián vás společně pozvou na francouzskou hostinu a bez zelené petrželky a libečku, který měl podle dávných legend čarovnou moc, si neumíme představit spoustu našich tradičních pokrmů.

PROČ POUŽÍVAT BYLINKY?

Bylinky mají v kuchyni velmi široké použití: jsou součástí různých marinád, oživí chuť i vzhled salátů a zvýrazní polévky. Dochutíte jimi omáčky,  salsy nebo zeleninové dipy. Lze je úspěšně využít i k přípravě domácího tvarohu nebo bylinkového másla. Několik lístků čerstvé bazalky určitě pozvedne talíř s klasickým italským pokrmem spaghetti bolognese a jemné maso mořských plodů (např. krevet) získá výraznější chuť, pokud je před tepelným zpracováním ponoříte do bylinkové marinády.

Čerstvé bylinky se však, pro někoho možná překvapivě, hodí i do sladké kuchyně. Najdete je v různých receptech na koláče, dezerty a koktejly – jedná se hlavně o mátu, která dodá sladkým pokrmům svěžest, uplatnění zde najde rovněž šalvěj nebo meduňka, které dezerty doplní jak chuťově, tak i aromaticky.

VLASTNOSTI BYLINEK

Bylinky v kuchyni zajistí nejen lepší chuť a výraznější aroma, ale mají i spoustu dalších pozitivních vlastností. Kopr, kmín a majoránka kladně ovlivňují funkci zažívacího ústrojí, měly by se tedy přidávat do hůře stravitelných a tučnějších pokrmů (např. zadělávané zelí, smažené nebo pečené vepřové maso či pokrmy s luštěninami). Důležité je, abyste čerstvé bylinky přidali do jídla ke konci vaření, neboť mohou vlivem tepelného zpracování zhořknout a ztrácí své léčivé vlastnosti.

Díky bylinkám můžete přirozeným způsobem konzervovat maso, ryby nebo zeleninu (pomohou vám v tom zeleninové marinády) nebo prodloužit čerstvost tuků (např. domácí bylinkový olivový olej) či pečiva. A pokud máte své oblíbené bylinky, které rádi přidáváte do polévek, omáček nebo salátů, uchovejte si je ve formě bylinkových kostek. Je to skvělý způsob, jak využít zbylé bylinky, které zůstávají v květináčích a nezadržitelně vadnou.

BYLINKY OD A DO Z – MINIPRŮVODCE

Aby bylo vaření s bylinkami snazší a každý recept byl dobrodružstvím plným kulinářských objevů, připravili jsme pro vás krátkého průvodce světem bylinek.

Listová petržel – má dostatečné množství vitaminů A a C, dezinfekční účinky a napomáhá trávení. Její neopakovatelná chuť a vůně se hodí do mletého masa, jemného rizota, brambor, mořských plodů nebo různých salátů, pro takový tabouleh, který je populární v arabské kuchyni, je listová petržel stěžejní surovinou.

Koriandr – má výraznou chuť a silné, nezaměnitelné aroma, které jedni milují a druzí zavrhují. Je označována za královnu asijské a orientální kuchyně – hodí se do kari, thajských polévek s kokosovým mlékem, sals nebo mexického guacamole. Navíc působí protizánětlivě.

Bazalka – přinese do vaší kuchyně závan Středomoří, hlavně Itálie. Skvěle doplňuje těstovinové pokrmy, krémové polévky, pizzu a italské saláty, např. caprese. Využijete ji rovněž k přípravě chutného pesta nebo zeleného smoothie.

Máta – hodí se jak do slaných, tak i sladkých jídel. V létě ji přidejte do limonád, smoothie nebo sorbetů. Díky tomu vše bude osvěžující. Hodí se k dochucování rajčat, lilku, cukety, dušeného nebo pečeného masa, ovocných salátů a dresinků. Skvěle si rozumí s hráškem, nebojte se této kombinace a připravte si neomšelé hráškové pyré.

Rozmarýn – ideálně doplňuje pečenou zvěřinu, ale také se hodí do vegetariánských pokrmů, neboť zvýrazňuje chuť čočky, cizrny, brambor a rajčat. Chuť rozmarýnu je lehce nahořklá a velmi intenzivní, proto ho používejte s mírou, jinak bude v celém pokrmu dominovat.

KTERÉ BYLINKY SI MŮŽETE VYPĚSTOVAT PŘÍMO V KUCHYNI A JAK NA TO?

Je dobré se o každé bylince něco dozvědět, abychom věděli, jak ji vypěstovat ze semínka a jak se o ni následně starat. Na jaře a v létě sazeničkám dopřejme pobyt venku. Mají se tam jako na dovolené. Sluníčko a vláha jim prospívá. Zesílí a budou nám dělat radost. Na podzim, před prvními mrazy, pak rostlinky přesuneme dovnitř. Přes zimu jim dáme tu nejlepší péči, aby přežily horší světelné podmínky. A na jaře, až se oteplí, je zase přesuneme ven… Na podzim vám poradíme, jak rostlinky přesadit domů a jak se o ně v zimě starat. Do podzimu daleko! Pojďme začít pěstovat.

Na jaře je nejvhodnější čas pro výsev bylinek. Všechny zmíněné bylinky však můžete vysévat doma do květináčků prakticky kdykoliv. Chcete-li si z bylinek ponechat semínka na další rok, je dobré různé odrůdy stejného druhu (například bazalku skořicovou s bazalkou citrónovou a thajskou) pěstovat daleko od sebe. Jinak by se druhy zkřížily a kdo ví, jaká bylinka by vám vyrostla další rok. 

Budete-li chtít bylinky přihnojit, použijte kopřivovou jíchu (neboli zákvas). Natrhejte kopřivy, nasekejte je a ponořte do kyblíku s vodou. Je dobré kyblík něčím přikrýt. Za několik týdnů kopřivy zkvasí a přijde čas tekutinu slít. Jíchu poté zředíte v poměru 1 : 10 s vodou a používáte k hnojení. Bylinky mohou napadnout škůdci. Proti mšicím a dalším škůdcům pomůže narychlo vyrobený výluh z kopřivy, či ještě lépe z vratiče obecného. Nenechte tyto rostliny kvasit tak dlouho, jako je tomu v případě jíchy. Kopřivy stačí louhovat asi den. Výsledný výluh zceďte a použijte na postřik bylinek. Proti mšicím také pomáhá voda s mýdlem, ve které bylinku doslova vykoupejte.

Pažitka, máta, bazalka, oregano i koriandr rády kvétou. Pokud je necháme kvést, můžeme sklízet semínka. Růst listů, pro které je pěstujeme, tím však přerušíme. Když květy včas odstraníme, podpoříme růst listů. 

Pažitka, petrželka, libeček, máta a meduňka za oknem potřebují nejméně 4 hodiny slunce denně. Na záhoně jim svědčí slunce až polostín. Je potřeba jim dopřát dostatek vláhy, rozhodně však bylinky nesmíme přelévat. 

Bazalka, tymián a šalvěj mají rády hodně slunce a spíše méně zálivky. Doma jim potřebujeme dopřát alespoň 6 hodin slunce denně. 

Pažitka

Vytrvalá bylinka, jinak také šnytlík, patří do rodu česneku. Chlebu s pomazánkou i pořádnému vývaru zkrátka dodá jiskru. Semínka pažitky klíčí při teplotě 15–20 °C asi 2 týdny. Jedná se o dvouletou bylinu, první rok jsou její stonky velmi jemné. Chcete-li bohatou úrodu ještě letos, můžete si kousek rostliny odkopnout od svého známého zahradníka a vyměnit ji třeba za jiná semínka. Na záhon vysévejte semínka v dubnu a v květnu. Pažitku sázejte do hnízd po více semínkách. To znamená, že do jednoho důlku vysejete více semínek. Dobře se jí daří v písčité půdě a je poměrně náročná na dostatek živiny i prostoru. Později pažitku přihnojte kopřivovou jíchou.

Petrželka

Královna české kuchyně, je dvouletá rostlina, jež klíčí při teplotě mezi 10–20 °C. Můžeme ji vysévat rovnou na záhon už v březnu, abychom si ji užili v létě a od listopadu. Pokud ji vysejeme v listopadu, vyroste nám na jaře příštího roku. Než rostlinka vyroste, trvá to poměrně dlouho. Semínka klíčí i 4 týdny, s výsevem tedy moc neotálejte. V jarním výsevu stačí vyset semínka do hloubky 1 cm, na podzim je vysejte raději dvakrát hlouběji, aby semínka následující zima neponičila. Když rostlinky vyrostou, v záhonku je seřadíme do prostoru asi 5 x 5 cm. Na rozdíl od pažitky petrželce svědčí půda plná humusu.

Libeček

Dochutí všechny zeleninové polévky. V našich podmínkách se jedná o trvalku, zimu přežívá bez problému. Jeho semínka klíčí při teplotě mezi 18–25 °C. Také si dají načas, než vyklíčí, trvá jim to asi měsíc. Pro venkovní pěstování si od března do dubna předpěstujte sazeničku, kterou v květnu vysadíte na záhon. Přímo na záhon můžeme vysévat semínka od března do dubna a následně v září. Dospělá rostlina potřebuje větší květináč. 

Máta a meduňka

Svěží vítr nápojů i dezertů, máta a meduňka, mají podobné potřeby. Poměrně zajímavé je, že mátu není snadné vypěstovat ze semínek. Meduňka vzejde dobře. Mátu je však velmi jednoduché pěstovat ze zakořeněných stonků. Obě rostliny mají rády polostinné a vlhké stanoviště. Jejich semínka se potřebují zahřát na teplotu od 20–25 °C, aby vyklíčila. Trvá jim to asi 2–3 týdny. Každé rostlině poskytneme dostatečně velký samostatný květináč. Na záhoně se rády roztahují a utlačují další porost. Jakmile začnou kvést, odstraníme jim květy. Mají rády pravidelné zastřihávání. Díky tomu se rozrůstají do šířky a košatí. 

Koriandr

Důležitá ozdoba světové kuchyně, u nás jednoletá bylinka, miluje sluníčko i vodu. Rychle roste a život jednoho výsevu trvá asi 3 měsíce. Proto je dobré koriandr vysévat opakovaně. Jeho semínka nejlépe klíčí při teplotě od 15 °C asi 2 týdny. Na záhon ho sejeme od jara do podzimu, poměrně na husto (1 semínko zhruba na 2 cm). Dobře zavlažujte. K růstu potřebuje dostatek světla i zálivky. Doma se mu bude dařit s dalšími středomořskými bylinkami na okně s 6 hodinami slunečních paprsků. Vzrostlou rostlinu zaléváme do podmisky. Z jedné rostliny sklízíme vždy jen pár listů, abychom ji příliš nevysílili, a zralá semínka. 

Bazalka

Nejvěrnější kamarád rajčete, klíčí při teplotě 18–25 °C asi 2 týdny. Potřebuje alespoň 6 hodin světla denně a nepřežije teploty pod 10 °C. Proto ji v našem podnebí považujeme za jednoletou bylinku. Od poloviny května je možné ji vysévat rovnou na záhon nebo tam přesadit předpěstované sazeničky. Ze semínka bazalku vypěstujete poměrně jednoduše v podstatě po celý rok a je možné ji množit také řízky.

Tymián

Jinak také mateřídouška, klíčí při teplotě okolo 15–20 °C zhruba 1–2 týdny. V našich podmínkách zimu přežívá. Potřebuje sušší, dobře propustnou půdu bez přihnojování. Jedině tak získá své typické aroma. Semínka vyséváme na záhon v březnu a dubnu a nepřikrýváme je, potřebují totiž ke klíčení světlo. Tymián nechce příliš zalévat. 

Šalvěj

Léčivá omamná bylinka, klíčí při teplotě mezi 15–21 °C. Na záhon ji vyséváme 1 cm hluboko, na slunné místo, od dubna do května nebo na podzim. Doma jí dopřejeme lehkou a písčitou půdu, která je dobře propustná. Nepotřebuje příliš vláhy ani živin. Doma, v květináčku, pěstujeme vždy jen jednu rostlinku.  

Oregano

Oreganu říkáme také dobromysl, klíčí o teplotě 20 °C asi 1–2 týdny. Bylinkou, kterou hojně ochucujeme jídlo, se můžeme také léčit. Oregáno vyséváme doma po celý rok. Na záhon vysazujeme již vzešlé sazeničky v půlce května. Vybereme pro ně slunečné místo, dařit se jim bude spíše v písčité půdě. Dobře se rozrůstá, proto potřebuje poměrně dost prostoru. Květináček volíme spíše široký než hluboký a umístíme ho na parapet s dostatkem světla. Aby se oreganu dobře dařilo, potřebuje vlhčí substrát. Pozor však na přelití! 

 

Zdroj:

https://kuchynelidlu.cz/clanek/bylinky-v-kuchyni-jak-je-vyuzit-

https://www.culinabotanica.cz/zahrada/nejvonavejsi-kuchynske-bylinky

Sdílet tento článek:
Sdílet tento článek na Facebooku Sdílet tento článek na Twitter Sdílet tento článek na Google+