SKALNÍ MĚSTA V ČESKÉM RÁJI - HRUBOSKALSKO

« seznam článků
Rubriky: Životní styl

publikováno: 10.08.2021

Hruboskalsko je jedním ze skalních pískovcových měst v Českém ráji. Výsledek sto tisíc let dlouhého rozrušování sedimentárních hornin, úchvatné, bez ustání a dále zvětrávající skalní masívy a věže, mnohdy se stromky až tam nahoře, jehly, brány, okna, římsy, převisy, dutiny, voštiny, pukliny, hluboko pod nimi úzké rokle, kam téměř nedopadá sluneční světlo. Ty skály brousila a tvarovala eroze, čas je omílal, doslova si na to vyhrnul rukávy. A je známo, že tady všude bývalo mělké moře. To bylo někdy ve svrchní křídě, tehdy se pískové vrstvy usazovaly na mořském dně.

 

Přístup do Hruboskalska je jednoduchý, nejbližší parkoviště (platili jsme 90 Kč) je u zámku Hrubá skála, z něj je to doslova několik kroků ke vstupu do známé Myší díry. Jedete-li vlakem nebo autobusem, ze Sedmihorek vede do Hruboskalska modrá značka, tzv. Angrova stezka, méně pohodlné je to z vlakové stanice Turnov, jde se po červené přes skalní vyhlídku Hlavatice, k hradu Valdštejn je to asi 4,5 kilometru a stále nahoru.

Myší díra je ideální vstup do skalního města. Zvolili jsme trasu Myší díra – Adamovo lože – Mariánská vyhlídka – symbolický hřbitov horolezců – skalní masív Kapela – Pod Čertovou rukou – Janova vyhlídka – hrad Valdštejn – zpět po červené značce a Zlaté stezce Českého ráje s odbočkou ke zřícenině hradu Kavčiny – vyhlídka U Lvíčka – vyhlídka Na Kapelu – zámek Hrubá Skála.

Zámek Hrubá Skála je v současnosti hotelem, nuže vzhůru do Myší díry, úzké skalní rozsedliny, máte-li opravdu široká ramena, vezměte to raději jinudy. Myší díra je dlouhá 65 metrů a většinou se sestupuje po schodech. Hned po vstupu na člověka v horkých letních dnech dýchne osvěžující chladný vzduch. Po výlezu z Myší díry se vydáváme doleva po modré značce a přibližně po třech stovkách metrů vstupujeme do Adamova lože, což je skalní sluj, ano, to je zřejmě nejvhodnější pojmenování. Právě takto si člověk představuje sluj, nebezpečnou sluj (pokud to není jeskyně). Ze všech stran hradba vysokých skal, představit si zde bandu lapků jásajících nad dalším lupem je snadné. Sluj má vstup ze dvou protilehlých stran a na obou stranách úzkou skalní rozsedlinou a po vytesaných schodech.

Původní jméno tohoto v současnosti půvabného a v minulosti zřejmě spíše děsivého místa bylo Venušina sluj. Což nedává příliš smysl. Venuše byla římskou variantou řecké bohyně krásy a lásky Afrodity. Zrození Venuše inspirovalo mnohé umělce, snad nejznámější je obraz Sandra Botticelliho, ten viděl Venuši vynořující se z moře na lastuře, obraz je ve Florencii v galerii Uffizi. Jednoho Valdštejna – Františka Adama (zemřel 1823) též inspirovala Venuše, ale její lože umístil do této těžce přístupné skalní sluje. U turnovského sochaře Jana Chládka si objednal jakýsi oltář lásky, kdo ví, třeba to bylo oblíbené místo jeho mileneckých setkání. V současnosti už z původního díla mnoho nezbývá, na první pohled je patrná pouze ošuntělá pohovka. Na obou stranách ji podpírali lvi, vedle byla vytesána nahá milenecká dvojice a soška Amora. Tato tajuplná sluj se objevila i ve známé pohádce o princi Bajajovi (1971) režiséra Antonína Kachlíka. Princ Bajaja zde nocoval se svým moudrým mluvícím koněm. Člověka hned napadne, jak do této těžce přístupné sluje koně vlastně dopravili… Mimochodem, některé scény pohádky se natáčely i na zámku Hrubá Skála.

Zdroj:

http://www.cestomila.cz/clanek/1689-hruboskalsko-mysi-dirou-mezi-piskovcove-veze-a-na-rodovy-hrad-valdstejnu/204-cesko

Sdílet tento článek:
Sdílet tento článek na Facebooku Sdílet tento článek na Twitter Sdílet tento článek na Google+