SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ NENÍ TOTÉŽ CO SOCIÁLNÍ SÍTĚ

« seznam článků
Rubriky: Mezilidské vztahy / Zdraví / Životní styl

publikováno: 22.06.2021

Mezi vědci panuje shoda v tom, že sociální prostředí, ve kterém prožijeme první roky svého života, ovlivňuje způsob, jakým se jako dospělí budeme vyrovnávat se stresem.

To samé platí i ve světě zvířat. Při jednom pokusu vědci na nějakou dobu oddělili mláďata krys od jejich matky. O několik měsíců později se ukázalo, že mnohem snáze podléhají stresu než mláďata, která zůstala s matkou. Tento poznatek podporuje další experiment, který zjistil, že z mláďat krys, kterým se v raném věku dostává nejvíce pozornosti (olizování a čištění srsti), vyrostou mnohem odolnější dospělí jedinci. Podobný mechanizmus lze odpozorovat i u mláďat opic, která po oddělení od matky projevují známky zoufalství. A lidé nejsou odlišní.

I když je dítě vychováváno jinde než ve své biologické rodině, hraje zásadní roli péče a pozornost, jaké se mu dostane. To rozhoduje o tom, jak bude v dospělosti zvládat složité a stresující situace. Vědci zkoumali život rodin nižší vrstvy žijících ve velkém městě a zjistili, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím budoucí schopnosti dětí jsou výchovné postupy rodičů (či pěstounů).

Některé děti se vyvíjejí v atmosféře, která není ideální. Vyrůstají ve městech s vysokou kriminalitou, v rozpadajících se rodinách, v nefunkčních rodinných vztazích. Přesto i tehdy hrají rozhodující roli dobří rodiče, kteří jsou schopni dítěti vložit do mysli optimistický pohled na život. Je zajímavé, že nejvíce pečující rodiče často bývají ti, kdo sami jako děti péči nedostávali. Je povzbuzující vidět, že ze zanedbávaných a zneužívaných dětí mohou vyrůst dobří a milující rodiče.

Doteky a vzájemná blízkost nejsou důležité jen pro děti. Ke svému životu je potřebují i rodiče. Například kojení poskytuje ochranu nejen dítěti, ale i samotné matce.

Hodnota rodiny

Podle výzkumu stresu provedeného na Harvardově univerzitě hrají blízké rodinné vztahy mnohem důležitější úlohu než jen naplnění emocionálních potřeb. Fungují totiž jako velmi účinná forma prevence. Tato studie dokazuje, že zdraví člověka v dospělosti je determinováno jeho vztahem s rodiči v dětství.

Na počátku 50. let 20. století bylo náhodně vybráno 126 mužů. Ti měli charakterizovat vztah s rodiči jako „velmi blízký“, „vřelý a přátelský“, „tolerantní“, „napjatý“ nebo „chladný“. Po 35 letech následovala druhá fáze studie, jejíž výsledky byly publikovány v roce 1997. Ukázalo se, že 87 % těch, jejichž rodiče byli ohodnoceni jako nemilující, prodělalo do svých 55 let zásadní zdravotní komplikaci. Takových lidí bylo mezi těmi, kteří měli milující rodiče, pouze 25 %.

Zvláště ohroženou skupinou jsou muži, kteří necítí lásku svých matek. Ve středním věku je 91 % z nich diagnostikována koronární příhoda, vysoký krevní tlak, vředy nebo alkoholizmus. Podobné zdravotní obtíže přitom potkávají jen 45 % mužů, kteří jsou svými matkami milováni. Svůj vliv hrál i narušený vztah s otcem. Vážnou nemocí trpělo 82 % účastníků, kteří svého otce charakterizovali jako chladného a vzdáleného, ve srovnání s 50 % těch, kdo měli s tatínkem dobrý vztah.

Je logické, že nejničivější důsledky měl špatný vztah dítěte s oběma rodiči. Každý (tedy 100 % respondentů), kdo označil svůj vztah s rodiči v 50. letech za chladný a rezervovaný, onemocněl o 35 let později vážnou nemocí.

Psychologové a lékaři z Harvardu se také soustředili na pozitivní či negativní povahu odpovědí z prvního dotazníku. Jednoduše spočítali množství kladných i záporných slov, kterými děti tehdy své rodiče popsaly. O 35 let později se projevilo alarmující množství zdravotních problémů u těch, kdo rodiče viděli negativně (jednalo se o 95 %). Stejné problémy trápily pouze 29 % těch, kdo se v dětství cítili milováni.

Celý projekt velmi silně podtrhuje důležitost vztahu mezi rodiči a dětmi pro budoucí zdraví. A nejde jen o fyzické zdraví. Pocit sounáležitosti zlepšuje náladu a duševní zdraví.

Dobré vztahy tříbí mysl

Rodinné zázemí a dobré vztahy s přáteli jsou důležité pro zdraví dítěte a mají silný vliv na jeho budoucnost. Projevují se dokonce i v době stárnutí mozku. To potvrzuje práce lékařů z Rush University Medical Center v Chicagu, kteří zjistili, že existují lidé, jejichž mozek vykazuje znaky typické pro Alzheimerovu demenci (plaky), a přesto u nich nedochází k jejím projevům. Vědci studovali po smrti mozek 89 jedinců a dospěli k závěru, že ochranu těmto lidem propůjčovala jejich vztahová síť. Právě díky vztahům se u nich Alzheimer neprojevil.

Účastníci jisté studie prošli každý rok klinickým hodnocením a 21 testy kognitivní výkonnosti. Byly jim kladeny otázky zkoumající rozvětvenost vztahů a jejich vliv. Ať už se jednalo o děti, partnery nebo další rodinné příslušníky.

Vědci zjišťovali, kolik ze svých blízkých senioři vídají alespoň jednou měsíčně a zda se v jejich přítomnosti cítí dobře (tedy zda např. sdílejí své starosti a požádají o pomoc). Ukázalo se, že čím více takových vztahů staří lidé mají, tím silnější je ochranný vliv na zdraví jejich myšlení. V souvislosti s tímto výzkumem lékaři doporučují seniorům co nejčastější kontakt s rodinou jako silný preventivní faktor, který má pozitivní vliv na zdraví mozku.

Pomoc druhým je pomoc sobě samému

V dnešní sebestředné společnosti není příliš místa pro nezištnou pomoc druhému. Myšlenka dobrovolnictví se mnoha lidem zdá podivná a nesmyslná. Nicméně výzkumy ukazují, že dávání druhým a sociální práce přinášejí mnoho i samotnému dárci.

Pomoc druhým přináší pomáhajícímu více než jen dobrý pocit. Propůjčuje totiž vědomí smyslu a to je pro zvládání stresu v našem životě velmi důležité. Pomocí druhým pomáháme sami sobě překonávat stres a zlepšovat duševní výkonnost. Lidé sobecky zaměření na uspokojování vlastních potřeb sami sebe okrádají o benefity, které přináší altruistické a laskavé chování. Dobrovolnická práce navíc zvyšuje možnost navázání přátelských vztahů s lidmi, kteří sdílejí podobné hodnoty.

Jiná studie zdůrazňuje ještě důležitější hodnotu, než je vztahová podpora. Lékařský tým z Michiganu dospěl k názoru, že nejlepší prevencí deprese je práce pro druhé lidi, která propůjčuje životu smysl.

Hledám: Nové vztahy

Samotáři, kteří si vystačí sami, jsou více ohroženi stresem a dalšími zdravotními problémy. Jsme lidé, a proto potřebujeme cítit vzájemnou podporu. „Poustevnický“ přístup k životu odmítající pomoc a potřebu mezilidských vztahů velmi často vede k pocitu ohrožení a zahlcení problémy.

Nejčastější příčinou uzavírání se před druhými lidmi je jednoduše nedůvěra. Zklamání a zranění z minulosti vedou ke snaze vyhnout se bolesti z rozbitých vztahů. Izolace je motivována touhou vyhnout se bolesti. Naneštěstí osamělost není jediný negativní důsledek nedůvěry. Zdraví a dlouhověcí lidé vnímají své okolí jako dobré a laskavé. Ten, kdo se světa kolem sebe bojí a straní, obvykle umírá předčasně.

Osobní rozhodnutí nevázat se velmi brzy následuje pocit osamělosti, který zvyšuje úroveň stresu, oslabuje imunitní systém a zvyšuje pravděpodobnost vzniku nemoci. Osamělost a situační deprese (způsobená okolnostmi) ohrožují naši duševní výkonnost. Izolace vede k depresi u lidí i u zvířat. Naopak vztahová podpora a vědomí sounáležitosti zlepšují náladu a napomáhají duševnímu i tělesnému zdraví. Právě v izolaci tkví nebezpečnost některých druhů rizikového chování (např. závislosti na internetu nebo počítačových hrách).

V časopise American Psychologist byl již v roce 1998 popsán pokus, ve kterém vědci umožnili přístup na internet 169 lidem, kteří se předtím nemohli připojit online z domova. Mimo jiné zjistili, že čím více času strávili účastníci studie ve virtuálním světě, tím méně času strávili se svou rodinou, zmenšil se okruh jejich přátel a zvyšoval se pocit frustrace a osamělosti.

Velmi často se stává, že reálné vztahy trpí v důsledku času stráveného ve virtuálním světě. Budování vztahů hraje klíčovou roli v programech léčby závislostí, ale pěstovat a kultivovat by je měl každý člověk. Jednoduše řečeno, bez dobrých přátel a fungující rodiny nemůžeme být tělesně i duševně zdraví. 

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

 

Zdroj:

https://www.magazinzdravi.cz/budujte-svou-socialni-sit

Sdílet tento článek:
Sdílet tento článek na Facebooku Sdílet tento článek na Twitter Sdílet tento článek na Google+