SVÁTKY A VÝROČÍ - VELIKONOCE - PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH DNÍ SVATÉHO TÝDNE

publikováno: 18.04.2025

Velikonoce jsou mnohem delší, než by se na první pohled mohlo zdát. My tak nejčastěji označujeme období od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, vše ale začíná už Květnou nedělí. 

Pašijový (nebo také Svatý či Velký) týden potom tradičně končí takzvanou velikonoční vigilií, tedy nocí ze soboty na Velikonoční nedělí. Křesťané věří, že právě během této noci došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Ke každému z velikonočních dnů se samozřejmě pojí hned několik tradic, zvyklostí a pověr. 

• Květná (někdy také Pašijová) neděle (13. duba 2025) – křesťanům tento den připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, v kostelech se četly Pašije a světily se kočičky (větve vrby jívy), které pak měly ochrannou moc.
• Modré pondělí (14. dubna 2025) – v tento den lidé podle tradic neměli vykonávat žádnou práci. Název je odvozený od modré barvy, do které se zdobily kostely.
• Šedivé (někdy také Žluté) úterý (15. dubna 2025) – den, který hospodyňky tradičně zasvětily úklidu.
• Škaredá (nebo také Popeleční) středa (16. dubna 2025) – přízvisko popeleční získala podle toho, že se vymetaly komíny, označení škaredá zase souvisí s biblickými příběhy, protože v tento den Jidáš zradil Ježíše. Pověry říkají, že pokud se budete mračit, může vám to zůstat po celý rok.  
• Zelený čtvrtek (17. dubna 2025) – pokud chcete být zdraví, dejte si ve čtvrtek špenát, zelí, hrách nebo jiné zelené jídlo. Jiná tradice pak říká, že byste se měli postit a jíst právě jen zeleninu. Křesťané mají tento den spojený s poslední večeří Ježíše Krista. Večer pak „odlétají zvony do Říma“ a až do noci ze soboty na neděli je nahrazují řehtačky.
• Velký pátek (18. dubna 2025) – den, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a drží půst. Podle pověr se také otevírají hory s poklady a lidé si mezi sebou nic nepůjčují, protože se bojí, že by daná věc mohla být očarována. 
• Bílá sobota (19. dubna 2025) – den příprav na Boží hod velikonoční, kdy se plete pomlázka, barví vajíčka a podle některých tradic se už začínají péct beránci a mazance.
• Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční (20. dubna 2025) – oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v tento den se tradičně pekly a následně nechávaly posvětit pokrmy spojené se svátky jara. 
• Velikonoční pondělí (21. dubna 2025) – předposlední den Velikonoc, který je spojený především s oslavami, koledováním a pomlázkou. 
• Bílá neděle (22. dubna 2025) - poslední den Velikonoc. Bílá neděle dostala svůj název podle nově pokřtěných. Ti naposledy oblékli bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii. Bílá neděle je často dnem prvního svatého přijímání. 

Nejznámější velikonoční tradice 

Velikonoční svátky se nesou ve znamení řady nejen křesťanských, ale také pohanských tradic a zvyků. Mezi ty nejznámější patří pečení velikonočního beránka a mazance, barvení vajec nebo pletení pomlázky z proutků a následné šlehání dívek a žen, které pak podle pověry zůstávají zdravé a silné.

Asi není překvapením, že mnoho žen tuto tradici nedokáže náležitě ocenit – zvláště když koledníci zapomenou, že by šlehání mělo být opravdu jen symbolické. Na mnoha místech se tak od tohoto zvyku upouští. Především na vesnicích ovšem Velikonoce zůstávají oblíbenými svátky a řada tradic se stále dodržuje.

 

Zdroj:

https://www.e15.cz/velikonoce-datum-prazdniny-obchody-dny#velikonocni_dny