TURISTICKÉ ZNAČKY A JEJICH UMÍSŤOVÁNÍ

« seznam článků
Rubriky: Životní styl

publikováno: 25.09.2021

Chůze je jednou z nejzdravějších aktivit, které svému tělu můžeme dopřát. Někoho baví toulání bez turistických značek, většina z nás ale dává zejména v neznámé lokalitě přednost značeným trasám. Jak proces značení probíhá a kdo se o značky stará? Jak populární je v současné době turistika či jaký problém pro značené trasy mohou znamenat třeba církevní restituce? Ptali jsme se předsedy Klubu českých turistů (KČT), Mgr. Vratislava Chvátala.

Jak se KČT potýká s ničením turistických značek? Lze tomu předcházet?
K záměrnému poškozování turistického značení dochází naštěstí velice zřídka. Předcházet tomu účinným způsobem reálně nelze – vyjma mediální a faktické osvěty, tedy pokud vidím vandala, pokusím se ho od činu odradit. V celé České republice je více než 43 tisíc kilometrů pěších turistických značených tras KČT a přes 38 tisíc kilometrů cyklotras. Oba typy značených tras vedou mnohdy odlehlými místy a trasy nemohou být v celém svém profilu monitorovány v reálném čase. Když si někdo usmyslí, že turistickou značku (směrovku, rozcestník nebo mapu) zničí, tak to udělá a těžko mu v tom zabránit. Je ale dobré vědět, že takové jednání je postižitelné podle přestupkového zákona.

Jak se řeší případy, kdy značky mizí spolu se stromy pokácenými například kvůli kůrovci? Dozví se KČT vůbec o takovém kácení?
O kácení v místech, kudy vedou turistické značené trasy, se zpravidla dozvíme od majitelů lesů (zejména od firmy Lesy ČR, s.p., která má s KČT smlouvu o spolupráci) nebo od samotných turistů. Po dokončení těžby je naší snahou co nejdříve značení obnovit. Abychom danou trasu zachovali „čitelnou“ a turisté nebloudili, musíme turistické značky umístit na to, co v terénu zbylo. Pokud v místě těžby po kůrovcové kalamitě zůstanou listnaté stromy, využíváme tyto stromy. Pomáhá nám i to, když stromy, na kterých byla turistické značka, jsou těžařskou firmou uříznuty až nad značkou, to znamená ve výšce asi dva metry. Ne vždy je to ale technicky možné. Na tomto pahýlu vydrží značka jen relativně krátkou dobu – kůra i se symbolem značky postupně odpadne. Značkaři KČT ale mohou ještě dlouhou dobu používat tento pahýl jako objekt pro značení. Významným způsobem to šetří náklady na instalaci například nového turistického směrovníku. Pokud ale není žádný strom či pahýl k dispozici, využíváme k umístění značky například kameny nebo pařezy. Ani ty ale nejsou ideální. Zarůstají trávou a nejsou tak dobře vidět, jako když jsou přibližně ve výšce postavy turisty. Na nepřehledných místech proto instalujeme takzvané značkařské kolíky nebo doplňkové směrovky, které turisty navedou správným směrem.

Značení v terénu většinou provádějí dobrovolníci. Je v ČR o dobrovolnictví v rámci KČT zájem?
Všichni značkaři KČT vykonávají tuto činnost jako dobrovolnickou ve svém volném čase. Značení tras má svá přísná pravidla, a není proto úplně jednoduché stát se značkařem. Noví zájemci o značení musí nejprve absolvovat zácvik v terénu s našimi zkušenými značkaři v délce dvou dnů a zpravidla 10 kilometrů trasy. Hodně zájemců se nám hlásí z Prahy a blízkého okolí a je jich tolik, že je ani nestačíme zaškolit.

Jaký vliv měla nebo stále má na KČT pandemie koronaviru?
Jsme sice neziskový spolek, ale důsledky pandemie jsme reálně pocítili. Od propuknutí pandemie na jaře 2020 až do současnosti je naše spolková i individuální turistická aktivita významně limitována. Naprostá většina z obvyklých až tří tisíc veřejných akcí – turistických pochodů s účastí až 400 tisíc turistů – se neuskutečnila anebo jen ve velmi omezeném režimu. Pořadatelům tak oproti očekávanému příjmu vznikly marné výdaje na přípravu, propagaci a likvidaci akcí. Také turistické chaty ve vlastnictví KČT zůstaly neobsazené. Do problémů se tak dostali jejich nájemci i rozpočet KČT a jeho nižších složek. Pocítili jsme propad v prodeji klubového časopisu Turista, který pod různými názvy vydáváme již od roku 1889. Mnoho prodejních míst bylo uzavřeno a jeho distribuce a prodej tak značně utrpěly. Ztrátu umocnila i skutečnost, že některé firmy z úsporných důvodů odřekly objednanou inzerci. Z důvodu omezení pohybu a cestování značně poklesl také prodej turistických map vydávaných KČT (takzvaná zelená edice map 1:50 000).

Kolik má nyní KČT členů? Jaký je nárůst/úbytek členů v posledních deseti dvaceti letech?
Počet členů Klubu českých turistů již dlouhou dobu setrvává na zhruba 33 tisících. Vlivem koronavirových omezení klesla členská základna v roce 2020 na 31 571 členů. Z uvedeného počtu je asi 24 procent členů v produktivním věku, asi 50 procent seniorů, 16 procent mládeže a asi deset procent členů tvoří rodiny s dětmi. Mezi členy KČT registrujeme také více než 600 zdravotně hendikepovaných turistů.

 

Více na: www.dtest.cz/clanek-8875/turiste-na-znacky

Sdílet tento článek:
Sdílet tento článek na Facebooku Sdílet tento článek na Twitter Sdílet tento článek na Google+