PRÁVNÍ PORADNA

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

bohužel se obávám, že žádná zákonná obrana v tomto případě není. Zákon nikde neukládá, jakým způsobem má vlastník za života nakládat se svým majetkem. Pakliže se tedy otec rozhodne nemovitost prodat, někomu ji darovat nebo s ní jinak naložit za svého života, pak se obávám, že pokud nedisponujete žádným vlastnickým nebo jiným právem k domu, do jeho jednání tak nemáte právo nijak zasahovat.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

pokud převod bytu proběhl za života babičky a ta navíc nezanechala žádné pořízení pro případ smrti, pak se lze nyní těžko něčeho domáhat. Babička by musela takové rozdělení určit závětí nebo dědickou smlouvu, kde by byly jednoznačně uvedeny pravidla pro naložení s majetkem po její smrti. Za daných okolností se tedy bohužel nelze nyní ničeho domoci.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

v ideálním případě by nemovitost již nyní musela být převedena na Vás, přičemž by Vám mohla babička za života nemovitost darovat. S ohledem na její nesvéprávnost by však její jednání muselo podléhat schválení soudem. Následně byste se musela dohodnout s ostatními potencionálními dědici na výplatě jejich podílu na základě například písemné dohody, jejíž předmětem bude tedy závazek z Vaší strany takovou finanční částku vyplatit. Další možností jak situaci vyřešit za života babičky je pořízení pro případ smrti ve formě dědické smlouvy, kterou lze uzavřít namísto závěti. Smlouvu může nesvéprávná osoba uzavřít pouze za souhlasu opatrovníka, smlouva musí být uzavřena formou veřejné listiny, tj. u notáře. Nicméně smlouva má jistá dědická pravidla, které je nutno při sepisu dodržet. Veškeré informace a podmínky Vám sdělí kterýkoliv notář.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

nejjednodušší bude obrátit se přímo na notáře, který dědictví projednával. Nicméně je to vždy notář, který zjišťuje okruh dědiců a zůstavitelův majetek, proto je zvláštní, že jste nebyla obeslána notářem k projednání dědictví. V návaznosti na to můžete žádat o obnovu dědického řízení. Nicméně jste-li přímý potomek zůstavitele pak jste musela být přinejmenším vyrozuměna o projednání dědictví.

Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

pakliže jí nebylo dědečkem nějaké dědictví odkázáno například závětí nebo za života dědečka, pak manželka strýce není zákonným dědicem v žádné z dědických tříd. Ze zákona dědí nejprve zůstavitelovy děti a manžel stejným dílem, až v okamžiku, kdy by někdo z nich nedědil, nastupují v druhé dědické třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Následují sourozenci, prarodiče, prarodiče rodičů zůstavitele, děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele,

Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Uvádíte, že jste statek zdědili 3 sourozenci, pak jste se tedy museli stát podílovými spoluvlastníky nemovitostí, které uvádíte, každý s určitou výší podílu na těchto nemovitostech. Za těchto okolností tedy sestra může prodat jen svůj vlastnický podíl na nemovitosti tj. statek a Vám s dalším sourozencům zůstávají Vaše části. Pakliže, jak uvádíte vlastníte stodolu, nemůže Vám nikdo bránit v přístupu do Vašeho majetku, na druhou stranu, pokud by přístup k Vaší stodole vedl přes nemovitosti, které nejsou ve Vašem vlastnictví, doporučuji trvat na zřízení věcného břemene cesty.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
vše se bude odvíjet od toho, zda budete schopni uzavřít jako dědicové dohodu. I v případě rozdělení podílů ze zákona, lze samozřejmě podíl od druhého spoluvlastníka odkoupit, nicméně je třeba počítat s tím, že tento nemusí chtít Vám podíl prodat. K prodeji majetku nelze nikoho nutit, proto záleží na postoji strýce a jeho záměrech, jak hodlá se svým podílem v budoucnu naložit.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
doporučuji spíše napsat dům do Vašeho vlastnictví ještě před uzavřením sňatku s tím, že budoucímu manželovi můžete nechat zřídit věcné břemeno doživotního užívání nebo si dům před uzavřením manželství napíšete do podílového spoluvlastnictví. Následně by potom dědictví přešlo v případě Vaší smrti jen na manžela. Abyste zajistila převod majetku v případě jeho smrti na jeho děti, můžete sepsat závěť, kde uvedete jako dědice děti manžela. V rámci dědictví se nezjišťuje, kdo co do majetku investoval v době pořízení, načež se tyto investice nijak neodečítají, vychází se z hodnoty majetku, který měl zůstavitel v době smrti a jeho množství. Případné vzájemné investice lze zajistit výší podílu na nemovitosti. Myšleno, že můžete vlastnit každý část nemovitosti ve velikosti podílu, který bude odpovídat hodnotě vložených investic.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
podle ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně.
Žaloba na obnovu řízení je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc. Žalobu na obnovu řízení může podat pouze účastník řízení (§ 228 odst. 1 o. s. ř.), nicméně za jistých okolností vyložíme-li však § 189 odst. 2 z. ř. s. jako rozšíření okruhu aktivně legitimovaných osob, mohl by žalobu na obnovu řízení podat i oprávněný dědic, který účastníkem řízení o pozůstalosti nebyl, přestože jím správně být měl. Otázka z jakého důvodu jste nebyla účastníkem řízení, když jste jako nepominujetlný dědic(potomek) dědicem být měla. Lhůta 3 měsíců pak bude splněna od okamžiku, kdy jste se dozvěděla o důvodu obnovy.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
k povinnostem notáře, jako soudní komisaře sice patří provést soupis majetku zůstavitele, nicméně doložit informace o známém majetku zůstavitele mají rovněž známí dědicové. Jakmile tedy notář provede zmíněný soupis, dědicové tento soupis následně potvrzují, načež v tomto okamžiku mají možnost uplatnit návrhy na doplnění soupisu o další existující majetek. Pokud se však objeví po ukončeném dědickém řízení nějaký nový zůstavitelův majetek, případně i dluh, provede soud o tomto majetku řízení o dědictví.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
ano. Předmětem dědictví se stává veškerý movitý i nemovitý majetek zůstavitele, včetně dluhů. Proto, jestliže byla tedy maminka vlastníkem nebo spoluvlastníkem zmíněného bytu, pak tento její vlastnický podíl rovněž spadá do dědictví.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
patrně Vás asi zklamu, ale dědické řízení musí proběhnout vždy. Dnes notáři vystupují v pozici soudního komisaře pro řešení dědictví. Řízení o dědictví zahajuje soud, jakmile se dozví o úmrtí od matričního úřadu nebo z jiného zdroje. Soud pak vybere a pověří notáře, který dědické řízení vyřizuje. Pověřený notář tedy zjistí, zda existuje závěť, provede soupis majetku a dluhů zemřelého. Následně podá notář návrh na usnesení soudu a vyúčtuje svou odměnu. Postup, který paní notářka zvolila, je tak zcela standardní. V rámci tohoto řízení však může notář schválit dohodu dědiců, prostřednictvím které se přítel s maminkou ohledně majetku pozůstalého dohodnou.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
dědická daň od roku 2014 neexistuje. Majetek bezúplatně nabytý dědictvím je předmětem daně z příjmů, dědic je ale od daně osvobozen. Dědictví není nutné zanášet ani do daňového přiznání k dani z příjmů.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
se soupisem majetku budete obeznámen v rámci probíhajícího dědického řízení, nejpozději na prvním jednání u notáře o projednání dědictví, na které budete jako dědic notářem pozván. Co se týče bankovního účtu, uvádíte, že si jej zřídila otcova žena na svoje jméno, pak tento nebude patně zahnut do předmětu dědictví po Vašem otci, jelikož pokud nebyl účet veden na jeho jméno, notář tento nebude zkoumat. Notáři si v rámci zjišťování veškerého majetku po zůstaviteli mohou zjistit informace o majetku zůstavitele, resp. majetku, který byl v jeho vlastnictví a byl evidován především na jeho jméno a tento se pak stává předmětem dědictví. Za tímto účelem se mohou notáři dotázat bankovních institutů a jiných orgánů k poskytnutí příslušných informací. Bankovní účet vedený na jméno manželky by mohl být předmětem dědictví za situace, kdy by bylo prokazatelné, že na něm byly shromažďovány společné finanční prostředky, které spadaly do společného jmění manželů. Nicméně tím, že notáři příslušné informace sdělíte, můžete pomoci zajistit přesný soupis majetku, který má být předmětem dědictví.

Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jako majetek po zůstaviteli, by v případě smrti manžela tento byt dědili v první dědické skupině pozůstalý manžel a jeho děti, všichni stejným dílem. Uvádíte, že aktuálně vlastní ½ bytu, pak bude předmětem dědictví tato ½, která se rozdělí mezi Vás (jako manželku) a druhá část z této poloviny mezi jeho 2 dcery.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jak prarodiče naložili se svým majetkem za života je čistě na jejich vůli. Tento majetek se nezahrnuje do dědictví. Předmětem dědictví je pouze majetek, který zůstane po smrti zůstavitele a stane se tak předmětem vypořádání.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Uvádíte, že jste nemovitost pořídila před vstupem do manželství, z čehož plyne, že se jedná o majetek, který je ve Vašem výlučném vlastnictví. Tedy pokud jste v průběhu manželství vaše společné jmění o tuto nemovitost nerozšířili, pak do společného jmění nespadá a zároveň se tak nestane předmětem dědictví, v případě smrti manžela. Předmětem dědictví by se nemovitost stala pouze v případě Vaší smrti, a pakliže byste se s manželem chtěli například rozvést, mohl by případně manžel nárokovat svoje vnosy (tj. vložené finance) do Vašeho výlučného majetku.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nemovitost majetkem manželky vašeho otce beze sporu je, nicméně v případě dědického řízení je rozhodující, zda lze tento majetek považovat za součást společného jmění a tím i učinit předmětem dědictví. Což závisí na více faktorech a to především, kdy a jak byla nemovitost pořízena, z jakých prostředku apod…..dle toho lze rovněž určit případnou správnost postupu notářky v dědickém řízení. Pakliže by se však i po ukončení tohoto řízení ukázalo, že se přesto tato nemovitost, označena za spornou, měla stát předmětem dědictví, lze tento majetek zařadit do dědictví v rámci tzv. řízení o dodatečném projednání dědictví, resp. sporného majetku. Nicméně platí, že majetek nebo dluh, který nebyl v původním řízení o dědictví zařazen z "důvodu spornosti" do aktiv nebo pasív dědictví, jsou způsobilým předmětem dodatečného řízení o dědictví jen tehdy, jestliže byla jejich původní spornost mimo řízení o dědictví odstraněna (například rozhodnutím soudu vydaným na základě žaloby) tak, že již nepochybně patří do dědictví, aniž by současně došlo ve vztahu k tomuto majetku nebo dluhu také ke konečnému vyřešení vztahu dědiců (dědiců a pozůstalého manžela). Jen v takovém případě lze dovozovat, že se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, objevil zůstavitelův majetek nebo dluh sice (původně) "vyřazený" pro spornost, nově však již mezi účastníky řízení nesporný, ohledně kterého je třeba provést vypořádání mezi dědici.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Z informací z Vašeho dotazu jsem pochopila, že se tedy má jednat o nárok sourozenců, kteří s před 18 lety dědictví zřekli. Patrně však máte na mysli odmítnutí dědictví, jelikož institut zřeknutí se dědického práva (předem) bylo zavedeno až novým občanským zákoníkem roku 2014. Pakliže tedy došlo k odmítnutí dědictví, takové prohlášení již nelze vzít zpět ani odvolat a na dědice se hledí, jako na dědice, kteří dědictví nikdy nenabyli.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jako přítelkyně (družka) Vašeho otce, bude mít nárok na dědictví, pouze v případě, že by jí otec například odkázal něco závětí. Nicméně pokud má otec, jak uvádíte potomky, pak i v závěti vám, jako nepominutelným dědicům, musí být odkázáno tolik, kolik činí jedna čtvrtina vašeho zákonného dědického podílu. Dědičkou ze zákona by se stala v případě, že by se stali manželi.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
pakliže bude toto usnesení výstupem již prvního jednání u notáře, pak ano. Důležité je, aby došlo minimálně k vyhlášení tohoto usnesení a odvolání se vzdali všichni účastníci. (jestliže smyslem má být tedy urychlení celého řízení). Vzdání se práva na odvolání se zaznamenává do protokolu z tohoto jednání a po doručení usnesení všem účastníkům řízení se stává rozhodnutí pravomocným.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Z toho, co uvádíte tedy patrně hodná babička sepsat za života závěť případně jiné pořízení pro případ smrti. Kromě závěti, může babička sepsat za života také dědickou smlouvu, smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice a druhá strana to přijímá. Touto smlouvou lze pořídit o ¾ pozůstalosti, ¼ pozůstalosti musí zůstat volná. Co se týče synů jako nepominutelných dědiců, těm náleží z pozůstalosti povinný díl, nezletilý dědic musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¾ jeho zákonného dědického podílu a zletilý dědic musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¼ jeho zákonného dědického podílu. Uvádíte, že synové jsou v exekuci, čili pokud by mělo dojít k dědění bez závěti, pak je téměř jisté, že jejich podíly by byly exekučně zajištěny pro uspokojení dluhů. Další možnost je, že Vám za života babička byt daruje, pak by se již nestal předmětem dědictví po její smrti a s jejími syny byste se mohla dohodnout na nějakém případném rozumném vypořádání. Nicméně to, jak za života babička rozhodne o svém majetku, komu jej daruje, je čistě na jejím projevu vůle.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Prvotně k samotnému prodeji podílu. Byť se od 01. 07. 2020 opět zrušilo předkupní právo znovu vnesené do právního řádu novelou občanského zákoníku 2018 i přesto zůstávají výjimky pro předkupní právo a jednou z nich je právě případ, kdy nemovitost nebo podíl na nemovitosti zdědíte. V tomto případě zákon ukládá povinnost v případě prodeje podílu do 6 měsíců od nabytí nemovitosti v rámci dědictví, nabídnout podíl nejprve ostatním spoluvlastníkům. Pakliže by však následně bratr podíl prodal jinému spoluvlastníku (což se upřímně prodává velice těžko, pakliže se nejedná o prodej celé nemovitosti), i pro nového vlastníka (spoluvlastníka) platí stejná pravidla. Tj. všichni spoluvlastníci mají k nemovitosti stejná práva ale i povinnosti. Podílí se stejnou měrou na úhradě běžných nákladů u nemovitosti, jako je spotřeba energií, vody, úklid a další……. O rekonstrukci stejně jako o některých dalších záležitostech, rozhodují všichni spoluvlastníci. Jel-li spoluvlastníku více, jejich hlas má váhu podle výše spoluvlastnického podílu. Rozhodnutí je bráno jako platné, pokud ho odhlasuje většina. V případě hlasování o závažných změnách týkajících se zlepšení či zhoršení stavu, změny užívání nemovitosti apod., je třeba, aby souhlas vyjádřilo alespoň 3/4 spoluvlastníků.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Po smrti zůstavitele, notář jako soudní komisař osloví nejprve vypravitele pohřbu, aby mu sdělil informace ohledně zůstavitelova majetku a okruhu dědiců. Pakliže tyto informace dotyčný nemá, notář si je opatří sám z evidence obyvatel. O dědickém řízení jsou všichni dědicové řádně vyrozuměni, proto byste k jednání měla být přizvána. Pokud však otec nezanechal žádný majetek, ale jednalo se jen o osobní věci, tyto notář v dědickém řízení neprojednává, nicméně to nemění nic na tom, že notář svolá k jednání vždy všechny dědice. Pokud víte, který notář nebo notářka dědictví projednávala, pokuste se prověřit, zda například nedošlo k nějakému problému při doručení předvolání. Mohlo se stát, že se nepodařilo Vás pozvánkou dědickému řízení obeslat.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V případě smrti jednoho z rodičů, pakliže nezanechá zůstavitel závěť, dědí v první dědické třídě zůstavitelovy děti a jeho manžel/ka, každý z nich stejným dílem (1/2 manžel/ka a druhá 1/2 je rozdělena mezi děti). Tzn. po otci by dědila maminka, jeho syn z prvního manželství, po mamince pak otec a Vy se sestrou. Exekuce sestry má především nepříznivé důsledky pro ni samotnou, jakýkoliv majetek, který by nabyla v rámci dědictví, bude exekučně zajištěn k uspokojení dluhu věřitele.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
zákon neurčuje žádnou lhůtu, po kterou by zakazoval prodat zděděnou nemovitost, pod udělením jakékoliv sankce. Pokud tedy zdědíte například rodinný dům nebo byt, můžete ho prodat v podstatě kdykoliv, jakmile se stanete vlastníkem. Okamžik prodeje má ovšem vliv na povinnosti daňové. Obecně platí, že příjmy z dědictví jsou osvobozeny od daně z příjmu (dříve existovala tzv. daň dědická, která však byla zrušena). V případě, že hodnota zděděné nemovitosti přesahuje 5 milionů korun českých, je nutné tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu. V rámci dědického řízení je nemovitost patřící do dědictví oceněna. Pokud následně dojde k prodeji nemovitosti za cenu přesahující předmětné ocenění, podléhá rozdíl dani z příjmu (15 % u fyzických osob), pokud se neuplatní některé ze zákonných osvobození od daně z příjmu při prodeji nemovitosti. V úvahu připadá osvobození z důvodu vlastnictví nemovitosti po dobu 5 let před jejím prodejem, přičemž do této doby se započítává i doba, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel, pouze pokud se však jednalo příbuzného v řadě přímé, manžela či manželku.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu není zřejmé, kdo konkrétně měl věci Vaší zemřelé paní zabavit. Pakliže se má jedná o osobní věci, které po její smrti zůstaly v nemocnici. Tyto si skutečně budete muset vyzvednout osobně. Notář, který je jako soudní komisař pověřen projednáním dědictví, není povinen pro Vás tyto úkony zajišťovat.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
nezanechal – li zůstavitel žádné pořízení pro případ smrti (závěť, dědickou smlouvu), jako dědicové ze zákona nastupují nejprve v první dědické třídě zůstavitelovy děti a jeho manžel/ka, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti, popř. vzdálenější potomci. Čili ve Vašem případě bude primárně dědit syn a manželka otce. Pakliže by syn dědictví odmítl, nastupují jeho děti (vnoučata zůstavitele), bude-li se tedy dědit na základě zákona. Závětí může jako další dědice zůstavitel ustanovit za života vedle potomka například i jeho děti (vnoučata).
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Adopcí (osvojením) zanikl příbuzenský poměr mezi Vámi a Vaší biologickou matkou, po Vaší biologické matce tedy dědit nebudete. Budete dědit po rodičích, kteří si Vás osvojili.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
přítelkyně má možnost za života sepsat závěť případně jiné pořízení pro případ smrti (dědickou smlouvu), prostřednictvím které určí, jak má být naloženo s jejím majetkem po její smrti. V rámci pořízení závěti může s majetkem naložit podle svého uvážení, nicméně je třeba respektovat jisté omezení, co do určení výše podílu tzv. nepominutelných dědiců - potomci zůstavitele. Nezletilému potomku se musí dostat tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilému pak tolik, kolik činí jedna čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Dědická smlouva pak nijak neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života. Ta musí mít však formu veřejné listiny (sepsána u notáře). Pakliže by za života nechtěla takto o svém majetku rozhodnout, pak bude s majetkem v rámci dědictví naloženo dle zákonné posloupnosti dědiců dle 6 dědických tříd.tj. v 1.dědické třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel/ka, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti, popř. vzdálenější potomci.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Ano, jako Vaše manželka bude ze zákona dědit v první dědické skupině majetek, který byl před smrtí ve Vašem vlastnictví. Neuvádíte, zda máte nějaké děti, ty by dědily současně v první linii spolu s manželkou, každý z nich stejným dílem. Případně, že byste chtěl, aby bylo s Vašim majetkem naloženo pro případ Vaši smrti jiným způsobem, je třeba za života učinit nějaký projev vůle k vyloučení tohoto způsobu přechodu majetku, jako např. sepsat závěť, dědickou smlouvu….
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
zletilí (i nezletilí) potomci dědí ze zákona v první dědické skupině spolu s manželem zůstavitele a to všichni rovným dílem. Čili manžel/manželka ½ majetku, který je předmětem dědictví, všechny děti druhou 1/2, kterou si mezi sebe dělí rovným dílem (pokud jich je více). Bez ohledu na to, zda se jednalo o potomka z prvního nebo druhého manželství, či se zůstavitelem době smrti žil nebo nežil. Pakliže nebyla sepsána před smrtí závět, dědická smlouva, listina o vydědění, která by na zákonných pravidlech něco měnila nebo nedojde k dohodě dědiců v řízení o dědictví, pak se uplatní zákonné podmínky.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
nevím, zda zcela přesně popisujete jednání, které skutečně proběhlo. Zákon zná ve vztahu v rámci dědického řízení institut vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice nebo potom institut odmítnutí dědictví, které lze učinit nejpozději do měsíce poté, kdy dostal dědic od soudu vyrozumění o jeho právu dědictví odmítnout, takové právní jednání již nelze odvolat.
Vzdát se dědictví lze v řízení o dědictví a tento projev vůle lze učinit před soudem.
Vámi zmíněné zřeknutí se dědictví přichází v úvahu pouze za života zůstavitele.
Pokud jste tedy učinila krok, spočívající v odmítnutí dědictví, či vzdání se ve prospěch jiného dědice, pak se na Vás hledí, jako byste dědictví nikdy nenabyla.

Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
neuvádíte, zda jste po sestře zdědil také nějakou část domu nebo již vlastníte z minulosti, zda byli další dědicové. Dále, jestli se dědilo na základě závěti nebo ze zákona, tj. na základě zákonných dědických tříd. Vezme –li tedy v úvahu dědění ze zákona, pak může být dědictví předmětem dohody dědiců, kde se tyto záležitosti řeší, tj. určí se případné výše podílů na nemovitostech oproti vynaloženým nákladům některého z dědiců do majetku ve společném vlastnictví nebo do majetku, který připadne do vlastnictví jen jednomu z dědiců. Pokud se budete chtít domáhat nějakých náhrad v prvé řadě budete muset mít za prokazatelné, že jste finance do domu vložil v jaké výši a o kolik byla nemovitost zhodnocena. Jak jsem zmínila již na začátku, neuvádíte kdo vlastní zbylé podíly na domě, zda jste také spoluvlastníkem. V případě více spoluvlastníků nemovitosti, se musí všichni podílet na nákladech či případných ziscích dle velikosti jejich podílů, pakliže by se z větší části na těchto nákladech podílel jen jeden ze spoluvlastníků, může se na ostatních domáhat náhrady.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
pokud otec nezanechal závěť, kde by určil, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo, pak je třeba v rámci dědického řízení vycházet ze zákonném stanovených dědických tříd, tj. v první dědické třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Tzn. že ½ majetku připadne otcové ženě a druhá ½ bude rozdělena mezi všechny děti. Pokud tedy nastane dědění ze zákona, pakliže otec nezanechal žádné pořízení pro případ smrti, budete majetek rozdělen tímto způsobem. Mimo to budete notářem/kou, který má na starosti projednání dědictví poučeni o možnosti uzavřít dohodu, v rámci které může být majetek rozdělen mezi dědice jiným způsobem, než jaký je stanoven ze zákona, tedy v jiném poměru podílů zákonných dědiců. Na jejím obsahu se však musí všichni dědicové dohodnout. V případě nemovitosti se pak zpravidla dědí podíly na dané nemovitosti v poměru ve výši dědického podílu.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
na náhradu nákladů řízení vynaložených v dědickém řízení, mají nárok všichni dědicové, pakliže jim takové náklady vznikly, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Musí zde být vynaložené náklady řízení, tyto náklady musejí být vynaloženy účelně a konečně to musejí odůvodňovat okolnosti případu či důvody hodné zvláštního zřetele. Čili zásadní význam mají především důvody, na základě kterých tyto náklady vznikly, zda se například ze strany oprávněného, nejedná o bezdůvodné uplatňování práva (v podobě např. zbytečných podání, odvolání…..apod.) Mezi náklady řízení pak nepochybně patří náklady právního zastoupení, soudní poplatky či znalečné, případně svědečné.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
náklady na pohřeb, hradí ten, kdo si jej objednal, nebo-li vypravitel pohřbu. Pokud by to byla osoba odlišná od dědice, pak by se mohla domáhat nároku náhrady těchto nákladů od dědiců. Za ty se považují především náklady vyplacení přímo pohřební službě, ale i ostatní související náklady. Zákon nijak neupravuje, jak by měly být dále mezi ostatní dědice tyto náklady rozděleny, je to většinou na domluvě mezi dědici. Pokud otec zanechal nějaký majetek, můžete se domluvit, že budou z majetku uspokojeny nejprve tyto náklady. Nicméně náklady pohřbu se od výše dědictví neodečítají, tudíž bude jen na vaši vzájemné dohodě, jak se o tyto náklady podělíte.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
jestliže kamarádka neměla potomky, kteří jsou i v případě, kdy zůstavitel zanechá závěť tzv. nepominutelnými dědici, pak nic nebrání tomu, abyste byla tedy dle závěti opravdu jedinou dědičkou. Bratr se v rámci dědického řízení však může domáhat případné neplatnosti závěti, pakliže by shledal pochybnosti o tom, z jakých okolností byla závěť sepsána.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže se za života rodiče rozhodli darovat svůj majetek někomu z dětí, pak to byla jen jejich svobodná vůle. Chápu, že pokud jste něco do tohoto majetku investoval, očekával jste alespoň, že Vás vyrozumí o tom, jak s tímto majetkem naloží. Nicméně v rámci darování není povinnost vlastníků předmětu daru, o těchto skutečnostech někoho dalšího informovat. Jiná situace by byla, pokud by rodiče zanechali závěť, kterou by přebnechali majetek pouze jednomu dítěti, pak byste se mohl domáhat svého podílu z titulu nepominutelného dědice, kterému se musí v případě dědění ze závěti dostat alespoň tolik, kolik činí polovina jeho dědického podílu ze zákona. S ohledem na dobu, kdy byl učiněn dar (před 8 lety), se již nelze domáhat případné neplatnosti tohoto právního jednání.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
jestliže kamarádka nemá žádné potomky, pak mohla v závěti svůj majetek opravdu přenechat komukoliv. Pouze potomci zůstavitele mají postavení tzv. nepominutelných dědiců, kterým musí připadnou povinný díl z pozůstalosti. Pokud bylo její poslední vůli, aby veškerý majetek připadl Vám, pak toto její rozhodnutí nezbývá než respektovat.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Odpověď,
Dobrý den,
jak sama uvádíte, v katastru nemovitostí jste zapsána jako vlastník Vy. Pokud jste dům pořídili byť spolu, ale před manželství, pak tento majetek ani nespadá do společného jmění, takže v případě, že by došlo na dědictví po manželovi, pak tento majetek nebude předmětem dědictví. Potomci Vašeho manžela budou dědit pouze movité a nemovité věci, které budou případně spadat do společného jmění a v rámci následného vypořádání po smrti jednoho z manželů by poté měli nárok na vypořádaný majetek zbylý ze sjm nebo na majetek, který by byl v okamžiku smrti Vašeho manžela v jeho výlučném vlastnictví.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
jestliže se jednalo o převod majetku za života zůstavitele, pak tento již nebude předmětem dědického řízení. Převod vlastnictví k předmětné nemovitosti by se mohl napadnout případnou žalobou na neplatnost smlouvy, právního jednání, na základě kterého byl převod vlastnictví k bytu učiněn. Musely by se však prokázat všechny skutečnosti, na základě kterých tvrdíte, že mohlo dojít k nějakému nezákonnému či protiprávnímu jednání. Např. by se mohlo jednat o nějaký nátlak na maminku, na základě kterého učinila převod, podepsala nějakou listinu nebo byla například ve stavu (nemoci), kdy si nemohla být vědoma toho co dělá,( např. nebyla plně svéprávná). Rovněž je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, právní jednání, které není učiněno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Není-li mezi spoluvlastníky nemovitostí reálná dohoda, lze podat na soud návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho následné vypořádání. S tím, že již v samotném návrhu uvedete způsob, jakým navrhujete nemovitosti rozdělit. Možný je i prodej nemovitosti a rozdělení zpeněžení výtěžku z prodeje. Nicméně toto řešení bych viděla jako vhodné pouze u zmiňované garáže a o to s ohledem na skutečnost, že v bytě, jak sama uvádíte, ještě bydlí tchýně. V případě bytu by tedy přicházela v úvahu varianta zrušení podílového spoluvlastnictvím přikázáním bytu do výlučného vlastnictví tchýně se závazkem vyplacení podílu dalším dvěma spoluvlastníkům.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nemáte-li žádná vlastnická práva k domu, pak nemůžete ani rozhodovat o tom, kdo v domě bude nebo nebude bydlet. Tyto pravomoci má pouze Váš bratr jako jediný vlastník domu. Je možné žádat dar zpět pro tzv. nevděk, kterým je chápáno takové chování, kterým je hrubé chování, které je proti dobrým mravům. Dar je třeba žádat zpět do roka poté, co se dárce o nevděku dozvěděl. Dar lze také žádat zpět pro nouzi, pokud dárce nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, ke které má vyživovací povinnost – například manžela nebo dětí.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Pokud naložíte se svým majetkem za života, pak nemůže syn toto Vaše rozhodnutí nijak napadat. Chcete-li však dceru nějak ochránit aniž byste musela nyní přepisovat byt, můžete sepsat závěť a k tomu zároveň listinu o vydědění syna, přičemž hlavní důvod vydědění bude, že o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, případně, že vede trvale nezřízený život.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Co se týče majetku, ať už nabytého v ČR nebo v USA, který některý z manželů nabyl ještě před uzavřením manželství, tento nespadá do společného jmění manželů. Proto je tedy výlučným majetkem jen toho z manželů, kterého je ve vlastnictví. Pak tedy v případě smrti manželky nemůžou děti, které jsou jen potomky manželky, nárokovat výlučný majetek manžela a zároveň, jedná-li se o děti, které nejsou jeho vlastními dětmi, pak budou mít nárok na dědictví pouze po vlastním rodiči, tj. na majetek, který nabudou případně manželé až za trvání manželství do společného jmění nebo na majetek ve výlučném vlastnictví maminky. Na dědictví po manželovi (nevlastním otci) nebudou mít žádný nárok. Dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění. V první dědické skupině zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
bylo-li s majetkem rodičů naloženo ještě za života, jak uvádíte, pokud švagr tedy byt odkoupil, pak je nyní již v jeho vlastnictví a daná nemovitost tedy není předmětem dědictví, tudíž k ní nelze uplatňovat práva, která by jinak jako dědic ze zákona mohl bratr případně uplatnit, tzn. v případě, že by tedy nedědili zůstavitelovi potomci (děti), pak dědí ve druhé třídě dědiců manžel, zůstavitelovy rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele. Nicméně uvedené se bude vztahovat k případnému zbylému majetku, který je předmětem dědictví.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže je už na katastru zahájeno řízení o změně vlastnického práva, pak tuto nemovitost musel Váš otec na stávající manželku převést ještě za života, patrně až následně došlo k vkladu na katastr. Jak sám uvádíte, ohledně zbývajícího majetku musí proběhnout dědické řízení, ve kterém notář jako soudní komisař, pověřený k provedení tohoto řízení nejprve zjistí, co vše je předmětem dědictví, zda byla zanechána závěť a v jakém znění. Takže budete spolu s bratrem informování o jeho zahájení. Pakliže závěť nezanechal, nastupují zákonná pravidla, načež v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
děti zůstavitele jsou tzv.nepominutelnými dědici, tzn., že i pokud existuje závěť, pak se těmto potomkům musí dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jejich zákonného dědického podílu. Vyloučit lze nepominutelného dědice z jeho práva na zákonný díl pouze ze zákonných důvodů tzv.vyděděním neboli listinou o vydědění, přičemž důvody mohou být pouze ty, které stanoví zákon. Ve Vašem případě tedy by se jednalo o neprojevení opravdového zájmu, jaký by potomek projevovat měl. V tomto ohledu samozřejmě můžete tyto listiny napadnout žalobou k soudu, nicméně je třeba pečlivě prokázat, že pro případné vydědění nebyly splněny zmíněné podmínky.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Vaše děti jsou ze zákona právoplatnými dědici, nicméně veškerá práva k majetku po smrti zůstavitele budou jasně dána až po ukončení dědického řízení, jehož budou děti účastníky, a ve kterém vyjde najevo všechen majetek, který je předmětem dědictví nebo zda zůstavitel nezanechal třeba závěť, ve které by jako dědice povolal ještě někoho dalšího. Pokud by si přítelkyně vzala něco z majetku, co jí nenáleží, pak by to zákonným dědicům musela samozřejmě vydat.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
ve Vaší situaci můžete jedině podat k soudu návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání. V návrhu uvedete způsob jakým navrhujete dům rozdělit, popřípadě lze navrhnout jeho prodej a výtěžek rozdělit dle velikosti podílů spoluvlastníků. Soud pak rozhodne tak, aby bylo zrušení spoluvlastnictví co nejefektivnější pro všechny.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
má-li Vaše kamarádka pouze sestru a nemá žádné potomky, pak bude závěť platná. Závěť je zákonem definována jako odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Jestliže tedy kamarádka, jak uvádíte, nemá žádné děti, které by byly tzv.nepominutelnými dědici, kterým vždy musí připadnout určitý podíl ze zákona, pak nic takové závěti neodporuje.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu není patrné, zda již řešíte probíhající dědické řízení nebo se zabýváte otázkami dědictví do budoucna. V rámci již probíhajícího dědického řízení (u notáře jako soudního komisaře) je možno, pokud nebyla zůstavitelem pořízena závěť, aby se dědicové dohodli ohledně majetku zůstavitele, který je předmětem dědictví, jak si mezi sebou tento majetek rozdělí. Řešíte-li však jak bude naloženo do budoucna s majetkem zůstavitele, který je ještě naživu, pak možno využít některého z pořízení pro případ smrti, které nabízí Občanský zákoník. A to závěť, dědickou smlouvu popřípadě odkaz. Pro každý z těchto pořízení platí jistá zákonná pravidla ohledně rozdělení majetku (především přidělení zákonných dílů….atd.), která je třeba dodržet, aby byly listiny platné. Jednotlivá pořízení lze kombinovat nebo je využít jen pro část majetku, přičemž zbytek majetku pak bude rozdělen na základě zákonné posloupnosti. V případě řešení otázek, která listina (pořízení pro případ smrti), bude pro Vaši situaci nejvhodnější, kontaktujte nejbližšího notáře, který Vám pomůže s jejich sestavením.
Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
co se týče nově objeveného majetku, tak platí, že pokud se objeví po ukončeném dědickém řízení nějaký nový zůstavitelův majetek, případně i dluh, provede soud o tomto majetku řízení o dědictví. Upravuje to § 175x Občanského soudního řádu. A to formou dodatečného projednání dědictví i v případech zjištění nového majetku, který byl ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela. V závislosti na tom, zda se jednalo o majetek, který lze zahrnout do společného jmění manželů nebo o výlučný majetek Vašeho otce.
Jestliže si otec Vaše sourozence neosvojil, pak jste v současnosti dědicem Vy (a donedávna to byla ještě i Vaše maminka), dědici majetku po mamince jsou pak všechny její děti.
Žádost o dodatečné projednání dědictví je třeba podat u soudu, u něhož proběhlo původní dědické řízení (popřípadě u soudu, v jehož obvodu bylo poslední bydliště zemřelého). V žádosti o dodatečné dědické řízení je nutno uvést přesné údaje o zemřelém (tj. jeho jméno, příjmení, datum narození, poslední bydliště a datum úmrtí), údaj o tom, kdo je dědicem zemřelého (tedy kdo byl dědicem v původním dědickém řízení - pokud někdo z původních dědiců zemřel, uvést údaj o jeho posledním bydlišti a datu úmrtí, aby soud mohl dohledat jeho právní nástupce tj. ve Vašem případě by se jednalo o Vás a Vaše sourozence) a údaje o majetku, který nově vyšel najevo.

Na dotaz odpověděla JUDr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
majete získaný některým z manželů za dobu trvání manželství darem či dědictvím pouze nespadá do společného jmění manželů, nicméně předmětem případnéhp dědictví se stane, byť nebude předmětem vypořádání společného jmění manželů v důsledku záníku společného jmění (smrtí jednoho z manžela). Zda však budete mít na tento majetek nárok, záleží především na skutečnosti, jestli například Vaše žena zanechá závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti, které dnes nabízí zákon. ( jako dědická smlouva, dovětek), prostřednictvím těchto pořízení může například byt odkázat pouze synovi nebo i někomu jinému. Nebude-li učiněna žádná poslední vůle, dle zákona dědí v první dědické třídě zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý stejným dílem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
zřeknutí se dědického práva lze provést pouze za života zůstavitele a to smlouvou se zůstavitelem, která musí mít formu veřejné listiny. Ve Vašem případě může maminka učinit vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice, ten kdo má tedy po dědici toto dědictví získat, musí s přijetím tohoto dědictví souhlasit. Vzdání se dědictví lze provést před soudem v řízení o dědictví.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
rozhodli-li rodiče o rozdělení svého majetku již za života, pak se skutečně jednalo o jejich svobodnou vůli takto se svým majetkem naložit. Nicméně i nový občanský zákoník počítá s institutem započtení daru a to jak na povinný díl, tak na dědický podíl neopomenutelného dědice (potomka zůstavitele).

Nový občanský zákoník upravuje započtení daru v § 1660

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2)Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.To znamená, že pokud zůstavitel v dědické smlouvě nebo v závěti nepřikázal započtení daru za dobu delší než tři roky, bude se přihlížet pouze k darování v období tři roky před smrtí zůstavitele. Pokud tedy hodnota daru dosáhne nebo překročí výši hodnoty zákonného dědického podílu, tento dědic ztrácí započtením nárok na dědický podíl a to i v případě, že se jedná o neopomenutelného dědice. Dědic však není povinen do dědictví nic vracet, ani pokud hodnota daru překročila hodnotu jeho dědického podílu. Doporučuji však nechat si Váš případ podrobněji posoudit notářem či advokátem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
občanský zákoník označuje závěť za odvolatený projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Z uvedeného tedy nutno dovodit, že Vaše závěť nesplňuje podstatné náležitosti zákona, jestliže není opatřena datem a je tedy neplatná. Ověření podpisu nelze provést bez osoby, které podpis náleží.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
to co je pro Vás jako případné dědice směrodatné je především to, zda dědeček zanechal závět, dědickou smlouvu nebo popřípadě listinu o vydědění, což jak uvádíte ani jedno dědeček nezanechal, tudíž za takové situace nastupují dědicové ze zákona, kterými jsou v první dědické třídě zůstavitelovy děti a jeho manžel, kteří dědí každý stejným dílem, pakliže nedědí některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti. Existence případného spoluvlastnického podílu na bytě nemá na skutečnost, kdo bude dědicem vliv, jelikož předmětem dědictví bude pouze majetek, terý byl v době smrti zůstavitele v jeho vlastnictví, tzn., že do dědictví i pokud byste byla vlastníkem podílu v Družstvu, by spadal pouze podíl, který náležel dědečkovi a dědili by tedy shora jmenovaní zákonní dědicové. Jak sama uvádíte vydědění může učinit pouze zůstavitel, takže pokud dědeček nezanechal závěť s listinou o vydědění, pak má strýc nárok na zákonný podíl z dědictví.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
v důsledku velkých změn nastálých po 1.1. 2014, došlo i k zásadním novelizacím v oblasti daňových zákonů.
Od 1. 1. 2014 zanikl zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň dědická a darovací byla začleněna do zákona o daních z příjmů (ZDP) a byl zde zaveden pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje právě příjmy získané dědictvím a darováním. Dědická daň byla tedy úplně zrušena, dědictví se nově vnímá jako bezúplatné nabytí a je podle § 4a zákona o daních z příjmů osvobozeno od daně z příjmů. Výdaje, které vynaložíte na dědictké řízení se tedy budou vztahovat především na odměnu notáře, která se odvíjí od hodnoty předmětu dědictví.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
mám za to, že dle zákona (nezanechal-li zůstavitel závěť) měla být dědičkou především maminka a případné zákonné děti zůstavitele. To, že si notář okruh těchto dědiců neověřil, nebyl úplně správný postup, stejně tak jako existující majetek po zůstaviteli, který měl být předmětem dědictví. K tomu, aby mohl někdo zastupovat dědice v dědickém řízení také nutno doložit plnou moc. Primárně tedy doporučuji kontakotvat notáře pověřeného k projednání dědictví a zjistit podrobnosti o průběhu dědického řízení, v neposlední řadě máte nyní možnost v nově projednávnem dědictví zahrnout do předmětu dědictví majetek, který do něj měl být zahrnut a stejně tak rozšířit okruh dědiců, kterým dědictví náleží.

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
za života lze provést tzv. zřeknutí se dědické práva a to smlouvou se zůstavitelem. Zříci se dědictví je možné jako celku nebo se může zůstavitelův potomek zříci pouze práva na povinný díl. Pokud se zřeknete pouze práva na povinný díl, můžete ještě dědit. Pro smlouvu je vyžadována forma veřejné listiny tzn. sepsání u notáře. Požadavek veřejné listiny je odůvodněn skutečností, že se jedná o úpravu důležitých majetkových vztahů mezi blízkými příbuznými. Smlouvu můžou strany následně zrušit a to dohodou v písemné formě. Účinky zřeknutí se vážou i na potomky budoucího dědice v případě, že se strany ve smlouvě nedohodnou jinak.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
jako spoluvlastníci nemovitosti jste z právního jednání týkající se společné věci oprávnění a povinni společně a nerozdílně, o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Není-li možné se s ostatními spoluvlastníky dohodnout, pak se budete muset obrátit na soud s návrhem na úpravu poměrů spoluvlastníků, popřípadě s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho následného vypořádání. Tzn., aby soud určil, jak se budou spoluvlastnící podílet na celkovém chodu nemovistosti nebo rozhodl o způsobu vypořádání podílů. Co se týče vynaložených nákladů na společnou věc, jejich náhradu můžete za podmínek splněných zákonem vyžadovat po ostatních spoluvlastnících.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,

Prvním krokem by mělo být převedení vlastnictví k předmětným movitým či nemovitým věcem na Vás, což může být učiněno i darem. V okamžiku nabytí vlastnictví se pak stáváte společně s ostatními vlastníky podílovými spoluvlastníky společné věci, přičemž podílové spoluvlastnictví může být na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka zrušeno a vypořádáno. Dohoda je samozřejmě možná a je, pokud jste schopni k dohodě mezi sebou dospět, nejlepším řešením, s jejím obsahem však musí souhlasit všichni spoluvlastníci. Jestliže by se Vám tedy podařilo se o rozdělení podílového spoluvlastnictví dohodnout, pak odhad není nutný. V případě, že byste se nebyli schopni dohodnout, musela byste podat návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k soudu.

Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže se objeví majetek, který měl být předmětem dědictví, je třeba k soudu podat návrh na dodatečné projednání dědictví. Nejprve si však ověřte, zda jen není chyba v záznamech na katastru a nepostačí jen dodat listiny o již projednané dědictví. Po rozvodu vždy dochází k vypořádání společného jmění a jestliže k němu nedojde na základě dohody nebo rozhodnutí soudu, po třech letech od rozvodu platí, že nemovité věci se dělí na 1/2. Pokud se opravdu mělo jednat o majetek vaší maminky, pak bych se poté obrátila na notáře, který dědictví po její smrti projednával a zjistila, proč tento majetek nebyl do dědictví zahrnut.

Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží. Po smrti jednoho z manželů musí nejprve dojít k vypořádání společného jmění a poté bude určeno, co z majetku, který připadne po vypořádání zemřelému manželovi, se stane předmětem dědictví.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
S první částí dotazu bych Vás spíše odkázala na notáře, který má jako soudní komisař projednání dědictví na starosti. Jestliže Vaši maminku nepřizval k dědictví, pak nejspíš nebyla z nějakých důvodů (např. vydědění) zahrnuta do okruhu dědiců, což Vám však zodpoví právě notář, který vychází z případné zanechané závěti nebo listiny o vydědění, nicméně i v tomto případě měla být dle mého názoru přizvána k jednání, aby se mohla k listinám vyjádřit, případně je napadnout. K druhé části dotazu podotýkám, že do okamžiku ukončení dědického řízení, tedy určení jak bude naloženo s majetkem, který je předmětem dědictví, nemůže být s dědictvím nakládáno.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Závěť je považována za neodvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti. Při určování okruhu dědiců je však třeba brát zřetel právě na děti, které jsou považovány za tzv. neopomenutelné dědice. Nicméně pokud se nejedná o jediný majetek, který by po smrti jednoho z vás zůstal, pak lze samozřejmě rozdělit a určit, komu připadne jaká část majetku. Závěť lze dnes sepsat i s podmínkami, tudíž může být formulována ohledně dědictví bytu např. s podmínkou dožití druhého partnera atd. V ostatním Vám spolehlivě poradí notář.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Není-li možná mezi spoluvlastníky dohoda o rozdělení podílového spoluvlastnictví, musí na návrh některého ze spoluvlastníků rozhodnout soud, jestliže tedy soud rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Chcete-li tedy spoluvlastnictví zrušit a nelze dospět k takovému rozhodnutí dohodou, musíte podat návrh k soudu.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Notář musí i v případě existence závěti a listiny o vydědění, vždy prověřit okruh možných dědiců a možnosti dědění je uvědomit. Tito dědicové mají právo závěť napadnout a stát se tak v případě prohlášení její neplatnosti oprávněnými dědici. Momentálně tedy musíte počkat, zda dcera nebude chtít usilovat o neplatnost závěti a listiny vydědění a stát se tak dědičkou spolu s Vámi.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže jste byla uznána právoplatnou dědičkou, pak jste zdědila nejen aktiva, ale i pasiva (dluhy), které spadají do dědictví. Dle nového občanského zákoníku tj. zákona č. 89/2012 Sb. již od 1. 1. 2014, odpadá povinnost nabídnout spoluvlastnický podíl ostatním spoluvlastníkům s výjimkou spoluvlastnictví nabitého na základě právní skutečnosti jako je dědictví, kdy trvá předkupní právo pouze 6 měsíců. Ke zrušení a oddělení spoluvlastnictví může tedy dojít buď dohodou spoluvlastníků, nebo soudem na návrh některého spoluvlastníka, přičemž při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Nebude-li tedy mezi vámi reálna dohoda, budete se muset obrátit s žalobou na soud. (měla byste být nejprve v každém případě zapsána v katastru). Co se týče vyplacení vkladu na vkladní knížce, nutno kontaktovat instituci, kde je vkladní knížka vedena a zjistit, které listiny třeba doložit, aby Vám mohl být podíl vyplacen (rozhodnutí soudu……atd.)
Na dotaz opověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Mám za to, že takto napsaná závěť zcela jasně vystihuje, že synové manžela obdrží garáž a vy byt a finanční hotovost. Pokud tedy do své smrti nenabude manžel další majetek, který by se stal předmětem dědictví, bez ošetření závětí, tento by se pak rozdělil mezi Vás a syny stejným dílem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Pokud byste zemřela dříve než manžel, pak by se váš majetek, který se stane předmětem dědictví, tj. majetek z vypořádaného společného jmění manželů, zaniklého Vaší smrtí a Váš výlučný majek, rozdělil mezi Vaše syny a manžela a to každému stejným dílem. Po smrti manžela, pokud nemá děti, byste dědila jeho majetek Vy, manželovy rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele. Tito dědicové by dědili stejným dílem, jako manželce by Vám však náležela nejméně polovina majetku. V otázkách sepsání závěti či dědické smlouvy Vám však spolehlivě poradí kterýkoliv notář.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V tomto případě by byl využit institut započtení, kdy ve vypořádacím řízení by do pozůstalosti byly zahrnuty také dary darované Vaší matkou před její smrtí. Tedy hodnota pozůstalosti by se navýšila o předmětný byt. Pozůstalost by se pak rovným dílem rozdělila mezi Vás a Vašeho bratra, přičemž on by Vás z jeho půlky dědictví vyplatil.
Na dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jak píšete, tak synovec Vaší maminky zemřel loni v září, tedy v době účinnosti starého občanského zákoníku a právní úpravy. Jelikož k datu jeho smrti byl ještě zákon o dani dědické v platnosti i účinnosti, pak musíte dědickou daň skutečně zaplatit. Co se týče dědických skupin, pak byly do 1.1.2014 opravdu čtyři a Vaše teta dle těchto patří do skupiny čtvrté, tedy § 475a, zákona 40/1964 Sb.
Na dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Zákonnými zástupci nezletilého dítěte jsou pouze jeho rodiče, tito také v rámci výkonu rodičovské odpovědnosti pečují o jmění nezletilého. Za jistých okolností a to v případech, že by rodiče byli výkonu rodičovských práv a povinností k dítěti zbaveni nebo byly jejich práva omezeny, nebo by správa jmění vykonávaná rodiči byla v rozporu se zájmy dítěte, pak lze pro případy správy jmění dítěte stanovit opatrovníka, tím může být fyzická osoba, která je svéprávná, svým způsobem zaručuje řádný výkon této funkce, s ustanovením opatrovníka souhlasí. Za okolností, že by takové osoby nebylo, pak tuto funkci stanoví soud orgánu sociálně právní ochrany dětí. Jestliže byste chtěla určit dítěti pro správu jmění opatrovníka, musely by k tomu být splněny důvody, pro které tuto funkci nemůže vykonávat otec nezletilé.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nebyla-li pohledávka předmětem dědictví, pak ji nejspíš nemohla být ani nabyta oprávněnými dědici, kteří by se stali namísto původního věřitele, věřitelem novým. Nicméně dle rozhodnutí soudu, které zmiňujete, se jeví celá záležitost značně komplikovaná. Doporučuji Vám navštívit advokátní kancelář se změřením na dědické právo nebo notářskou kancelář, která Vám poradí jaké případné další kroky v tomto směru podniknout.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže byli nebo nebyli v závěti opomenuti neopomenutelní dědicové (tj. potomci zůstavitel), měla být v tomto smyslu závěť napadena právě těmito dědici, v opačném případě došlo zcela po právu k dědění ze závětí a povinnému žádný majetek nepřibyl a nelze se tedy dluhu domáhat na jeho dětech, kteří v žádném případě nevstoupili do pozice povinného. Nevím, jaký má povinný další majetek, ale jestliže exekutor tvrdí, že se nelze dluhu domoci jinak, pak nejspíš nelze žádný další majetek postihnout.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Ano dědictví můžete odmítnout. Tímto úkonem budete odmítat jak aktiva, tak i pasiva pozůstalosti. Pokud se aktiva rovnají nule, jak píšete, pak odmítnete pouze dluhy.
Na dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda se Váš otec zemřel po novém roce, či nikoliv. Pokud ano, již byl v účinnosti nový občanský zákoník, který upravuje také podíl neopomenutelného dědice. Předpokládám, že jste všechny jeho děti již zletilými, a tudíž Vám náleží minimálně jedna polovina Vašeho dědického podílu, který by Vám patřil v případě nesepsání závěti. Všichni patříte do první dědické skupiny, a tudíž by se dělila pozůstalost rovným dílem mezi vás děti a vaši maminku, ale vaše maminka není bohužel počítána mezi neopomenutelné dědice. I když byla sepsána poslední vůle, kde otec vše odkázal Vašemu bratrovi, pak mu nenáleží celý majetek, ale až majetek po tom, co vy ostatní děti dostanou minimálně polovinu ze svého zákonného podílu. Také jak říkáte, dostal Váš bratr určitý obnos již za života Vašeho otce. V tomto případě se ještě použije institut započtení, kdy k dědictví se přičte částka, kterou otec daroval synovi a tato celková částka tvoří hodnotu dědictví.
Na dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních upravuje otázky majetku, který vyšel najevo dodatečně po rozhodnutí o pozůstalosti. Objeví-li se tedy po právní moci rozhodnutí majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti. Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nezanechá-li manžel závěť, dědí se na základě zákonné posloupnosti, tj. nastupuje I. zákonná dědická třída, ve které dědí zůstavitelovy děti (tedy manželovy 3 děti z prvního manželství) a jeho manžel, ( tj. Vy), každý stejným dílem. Pokud by nedědily tyto jeho děti, nabývají jejich dědický podíl stejným dílem jejich děti. Předmětem dědictví bude tedy především výlučný majetek (tj. např. id. ½ bytu) zůstavitele a dále majetek ze zaniklého SJM po jeho vypořádání, které proběhne před rozdělením pozůstalosti.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Určitě máte na tyto přeplatky nárok, a to i v případě, pokud by zálohy za energie platila Vaše maminka. Postup při vymáhání těchto přeplatků by měl být následující. Zejména je nutné ukončit smlouvu o dodávkách energií, a přinést energetické společnosti úmrtní list a podepsání čestného prohlášení energetické společnosti. Nenechte se odradit, tím že Vám na informací společnosti řeknou, že na vrácení přeplatku nemáte nárok. Nárok máte, jen je třeba jen vyžádat.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nejvhodnějším ve Vašem případě by bylo, kdyby oba pořídili závěť, kdy v případě smrti by byt přešel na druhého manžela, tak aby tento měl kde bydlet. Chatu je možné přepsat buď na všechny děti, ta aby každý dostal jednu šestinu, pokud by byla chata prodána, nebo je možné domluvit se, kdo by tuto celou chatu obhospodařoval a zdědil ji tedy celou. Za předpokladu, že budou ostatní sourozenci vyplaceni. Určitě je nutné tyto závěti sepsat u notáře, tak aby v dědickém řízení nedošlo k nesrovnalostem okolo její pravosti.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Lhůta doběhne. Jestliže zůstavitel daroval nemovitost za života, tato již nespadá do dědictví, ale je předmětem darování, které proběhlo před smrtí zůstavitele. Přechod vlastnického práva na nového vlastníka však nastává okamžikem zápisu do katastru nemovitostí.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže dědic zmocní k projednání dědictví a k jednání o dědictví jiného, pak mu tuto možnost zákon dává a v takovém případě se má za to, že je zmocněn ke všem úkonům souvisejícím s projednáním dědictví, jedná se tedy o tzv. generální plnou moc, kterou si zakládá do spisu přímo notář, vystupující v dědickém řízení jako soudní komisař a o všech skutečnostech souvisejících s projednáním dědictví, které provádí notář, tedy jedná s tímto zmocněncem. Pro případná další navazující řízení u soudu (např. o neplatnost závěti, o vyloučení dědiců…….atd.) pak třeba učinit nové zmocnění pro konkrétní soudní řízení. S odkazem na uvedené tedy mám za to, že k pochybení na straně notáře v tomto případě nedošlo.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Učiníte-li odmítnutí dědictví, což Vám tedy zákon umožňuje, pak se takové odmítnutí vztahuje na celý předmět dědictví, tzn. na veškerý majetek zůstavitele, který se tedy stává předmětem dědictví a to jak na aktiva, tak na pasiva. Nemůžete tedy např. odmítnout jen dluhy. Co se týče hrobu, tak případný pronájem tohoto hrobu bude přecházet rovněž na dědice v rámci předmětu dědictví, které však budete odmítat.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže bratr nebude schopen podíly ve stanovené lhůtě vyplatit, pak se se sestrou můžete domoci svého nároku vyplývajícího z dohody u soudu. Žalobu na zaplacení sjednané částky můžete podat ve lhůtě tří let od uplynutí sjednaného data splatnosti. Nechcete-li se však vystavovat soudnímu řízení doporučuji sepsat u notáře uznání dluhu, kterým se Vám bratr zaváže částku do nějaké nově stanovené lhůty vyplatit. Další variantou může být sepsání závěti matkou, kterou tedy bude nově určeno, jak má být po její smrti s majetkem naloženo, nicméně doporučuji vycházet z původní dohody a na tu popřípadě navázat další zmíněné kroky.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jelikož dle Vašeho dotazu dědické řízení trvá od minulého roku je nutné na tuto situaci aplikovat zák. č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník a jeho ustanovení § 466, které říká, že dědictví nelze odmítnout jen zčásti či s podmínkami a výhradami. Navíc by bylo nutné odmítnutí dědictví prohlásit před soudem, či písemně prohlášením soudu zaslaným. Což také dle Vašeho dotazu neproběhlo. Pokud se jedná o chování notářky v tomto řízení, je možné si na její postup stěžovat u soudu, jež jí pro vypořádání dědictví pověřil. Druhou instancí je pak také notářská komora. Obě instituce prošetří postup notáře v daném řízení a rozhodnou o jeho pochybení, či nepochybení.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Na úvod si dovoluji podotknout, že pokud jste si s bratrem dohodli něco o vyplácení rozdílu dědického podílu, pak by otec takto musel o svém majetku rozhodnout v závěti nebo nyní již od účinností nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) např. dědickou smlouvou, jinak se obávám, že byste se svého nároku nedomohla. To co dědic obdrží od zůstavitele za jeho života, se započte na jeho tzv. povinný podíl, jestliže se tak stalo dříve než v posledních třech letech, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. Soud však může provést započtení, i když to zůstavitel nepřikázal, by-li jinak neopomenutelný dědic (děti zůstavitele nebo jejich děti) neodůvodněně zvýhodněn. Jestliže otec před smrtí nezanechá závěť, ze zákona budete dědici všichni 3, s tím, že na Váš podíl bude započteno, co jste od otce obdržela za života.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
O úmrtí matky byste měla být vyrozuměna matrikou nebo již v okamžiku zahájení dědického řízení přímo příslušným soudem, který dědické řízení zahajuje a to podle bydliště zemřelého na základě vyrozumění od matričního úřadu o jeho smrti. Řízení je možné zahájit i z podnětu jiného státního orgánu jako např. Policie ČR, nebo na podnět FO či orgánu obce. Okresní soud také rozhodne o přidělení soudního komisaře (notáře), který je následně pověřen vyřízením daného dědického řízení. Notář nahlédne do centrální evidence závětí a zjistí, zda byla uložena závěť zůstavitele. Následně notář osloví dědice a započne předběžné šetření. V rámci tohoto šetření notář zajišťuje oblast možných dědiců a také výpis majetku nebo závazků, které by s dědictvím mohli souviset. V rámci dědického řízení máte právo dědictví odmítnout a tím také odmítnete případné dluhy, které by v dědictví existovaly. Pohřeb vypravují zpravidla příbuzní zemřelého, pokud by však pohřeb vypravil někdo jiný, může poté požadovat náhradu nákladů souvisejících s pohřbem od dědiců.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Mám za to, že již po takové době k projednání dědictví došlo a je možné, že pokud nebyl zjištěn okruh dědiců, dědictví připadlo státu. Nicméně informace o dědictví zjistíte od soudu v místě posledního bydliště zemřelých nebo příslušného notáře. Je třeba uvést jména a data narození a úmrtí zůstavitelů.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže Váš přítel nezanechal závěť, kde by Vás označil jako dědice, pak bohužel ze zákona připadá veškerý majetek jeho dětem. V okamžiku, kdy by děti nedědily jako dědicové I. dědické třídy, pak byste spolu s jeho rodiči tvořila jako osoba, která žila se zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o domácnost pečovala, okruh oprávněných dědiců II. dědické třídy. Mám za to, že s ohledem na nezanechání závěti a s ohledem na to, že jste nebyli manželé, nenáleží Vám ze zákona v současnosti žádný dědický podíl ani nárok na kompenzaci vložených finančních prostředků.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Ano, v tomto případě bude nemovitost zatížená hypotékou předmětem dědického řízení a v tomto bude také vypořádána. Nemovitost i s hypotékou zdědí dědicové zůstavitele a budou muset dostát svým závazkům, tedy hypotéku splatit. Pokud by dědic hypotéku platit nechtěl, je možné dědictví odmítnout a to dle ustanovení § 1485 Nového občanského zákoníku, které upravuje způsob a formu tohoto postupu. Nicméně takto musí dědic odmítnout celé dědictví, nejen dluhy, ale i nemovitost a ostatní věci z pozůstalosti.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
v případě, že úředník finančního úřadu postupuje nestandardně, pak je možné k jejímu nadřízenému podat stížnost, kde vylíčíte veškerý stav věci a také doložíte oficiální listiny, které již k případu máte. Nadřízený vám musí do 30 dní vyhotovit k této stížnosti vyjádření. Pokud by se ani po této stížnosti nedošlo nápravě, pak je na místě na postup úředníka a finančního úřadu stěžovat formou podnětu na Veřejného ochránce práv, který se k tomuto vyjádří.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
řízení o pozůstalosti bude v tomto případě zastaveno pro nemajetnost, přičemž dědicové se k dědickému právu nevyjadřují.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Dle dědického práva patříte do první třídy dědiců, kterými jsou zůstavitelovy děti a jeho manžel. Tito dědí všichni stejným dílem dle § 473 odst.1 občanského zákoníku. Pokud skutečně Váš bratr za života Vašeho otce vybral peníze z účtu, na kterém byly jeho úspory, pak by se tyto peníze měly zohlednit při řízení o pozůstalosti a tento obnos by měl být započítán. Tedy pokud Váš bratr obdržel částku, která se rovná celé hodnotě pozůstalosti, pak Vám připadá jedna třetina a Vaší matce také jedna třetina z této částky. S tímto faktem se musí vypořádat soud, tudíž tuto skutečnost uveďte při řízení o pozůstalosti.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Veškeré kroky, kterými hodláte po své smrti zajistit svůj majetek, je třeba opatřit sepsáním závěti a listinou o vydědění. Stejně musí o svém majetku naložit i Vaše matka, chce-li, aby někdo ze zákonných dědiců nedědil její podíl (ať už jste to vy nebo vnuci), musí jej označit v listině o vydědění a stanovit důvod, pro který si nepřeje, aby tato osoba dědila. Pro správnost sepsání závěti a listiny o vydědění doporučuji využít služeb notáře.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V důsledku darování, jste se stali všichni spoluvlastníky bytu tzn., že máte k bytu všichni stejná práva a povinnosti a jako spoluvlastníci máte každý právo především k celé věci. To také značí, že při rozhodování o společné věci se budou Vaše hlasy počítat podle velikosti podílů. Pokud by tedy bratr nechtěl byt prodat, museli byste nějakým způsobem získat jeho podíl, tzn. dohodnout se na zrušení podílového spoluvlastnictví a následném rozdělení, aby Vám například prodal svůj podíl a vy tak mohli s bytem nakládat nebo nejlépe tedy již touto dohodou stanovili, že se byt prodá a výtěžek se rozdělí dle podílů. Nebude-li chtít bratr přistoupit na dohodu, můžete podat návrh na zrušení a rozdělení podílového spoluvlastnictví k soudu.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
ano, nezanechá-li manžel závěť, ze zákona dědí v první dědické skupině zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. V případě, že by chtěl manžel tuto skutečnost změnit, musel by takto učinit v závěti, ale jelikož je dítě neopomenutelným dědicem, muselo by dojít k vydědění a to dle zákonných důvodů. Doporučuji tyto záležitosti probrat s notářem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
1) Obávám se, že Vámi plánovaný způsob dědění formou závěti, nebude možný, jelikož děti jsou neopomenutelnými dědici a pokud by jste jim chtěli z nějakých důvodů dědictví odepřít museli byste je z některého zákonného důvodu vydědit. Vaši situaci by bylo možno snad řešit dědickou smlouvou, přičemž takto nemůžete pořídit o celé pozůstalosti, ¼ majetku musí zůstat vždy volná, aby o ní mohla být pořízena závěť.
2) Ze zákona dědí v první dědické skupině zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý stejným dílem.
Doporučuji však pro konkrétní otázky využít rad notáře.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nájem z bytu, který jeden z manželů zdědil je plně v jeho vlastnictví, tudíž není předmětem společného jmění manželů. Tento peněžní příjem ve formě nájmu ani byt nebude předmětem vypořádání při rozvodu.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V případě darování části bytu je nutné tuto skutečnost následně zanést do katastru nemovitostí. A to doložením darovací smlouvy. Pokud v tomto je zapsáno, že jste všichni sourozenci spolumajiteli tohoto bytu, tak tento patří Vám třem v poměru 1/3 pro každého. Smrt Vašeho otce na tuto skutečnost nebude mít žádný vliv, jelikož i po jeho smrti budete stále spolumajitelé dotyčného bytu. Pokud jste písemně darovací smlouvu nevyhotovili, pak je nutné toto učinit a zanést tuto skutečnost do katastru nemovitostí.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Okamžikem smrti zůstavitele soud pověří příslušného notáře jako soudního komisaře, aby za odměnu provedl pro soud úkony k projednání dědictví. Pověřený notář je povinen zjistit majetek, který je předmětem dědictví, zjistit okruh oprávněných dědiců. Byt beze sporu do předmětu dědictví spadat nebude, jelikož již je ve Vašem vlastnictví, vybavení bytu se však předmětem dědictví nejspíš stane. Notář za účelem provedení těchto úkonů pro soud nařídí jednání, o kterém každého oprávněného dědice formou písemného předvolání uvědomí. Jako dědic tedy máte právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout, takové odmítnutí vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, učiněné do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Dokud nebude dědické řízení ukončeno, nebude možné s věcmi, které budou předmětem dědictví nakládat tzn., že budete muset počkat minimálně do doby, než bude určeno, které věci jsou předmětem dědictví a které ne. Co se týče darovací smlouvy, její platnost může napadnout pouze někdo, kdo na takovém nároku osvědčí právní zájem, tzn., že by platnost a existence smlouvy nějakým způsobem zasahovala do práv takové osoby, přičemž tyto skutečnosti musí rovněž doložit. Z toho co uvádíte, nevidím důvod, proč by měl někdo platnost smlouvy zpochybňovat.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Chcete-li zajistit, aby Váš majetek po Vaší smrti dostali do rukou jen Vámi určení dědicové, pak je nejsnažší cesta sepsání závěti nebo dědické smlouvovy, takto však nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní mohl zůstavitel pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Doporučuji však pro sepis obou variant využít služeb notáře. V případě, že byste pro případ smrti nepořídili o svém majetku závěť, pak nastupují zákonní dědicové, určení dle dědických tříd následovně:
V I. třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem, nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve II. třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele. V III. třídě, nedědí-li dědicové druhé třídy, dědí zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele. Ve IV. třídě, nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele. V V. třídě dědí jen prarodiče rodičů zůstavitele. Dle VI. dědické třídy poté dědí děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
platná závěť může být napsána i vlastní rukou. Důležité je, aby byla vždy v písemné podobě. Hovoříme o tzv. závěti pořízené soukromou listinou. Můžete tedy pořídit závěť sepsanou vlastní rukou a to i beze svědků, podmínkou je ji vlastní rukou i podepsat. Pokud byste závěť vlastní rukou nepsala, je třeba za současné přítomnosti dvou svědků tuto vlastní rukou podepsat a výslovně prohlásit, že listina obsahuje Vaši poslední vůli. Druhá možnost je pořídit závěť veřejnou listinou (formou notářského zápisu). Podotýkám, že nelze sepsat společnou závěť, jelikož právo povolat dědice je především osobním právem zůstavitele. Zůstavitel tedy nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou. Tzn., že každý musíte sepsat závěť samostatně, byť se bude jednat o společný majetek. Dále podotýkám, že při sepisování závěti, je třeba vždy přihlížet k tzv. neopomenutelným dědicům = děti zůstavitele a pokud nedědí, tak jejich děti, těmto ze zákona náleží tzv. povinný díl dědictví. Doporučuji se i v případě pořízení závěti soukromou listinou poradit s notářem.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nejprve je nutné zjistit do jaké míry je či není nemovitost zatížena exekucí, přičemž od těchto skutečností se budou poté odvíjet další možné kroky, jelikož v případě zatížení nemovitostí exekucí, nelze s majetkem nakládat. V případě, že by bylo možno s majetkem nakládat, pak možnosti jak vyřešit rozdělení majetku za života babičky je formou darování nemovitosti Vám a bratrům, stejně tak může darovat svůj podíl matka někomu z vás. V takovém případě rozhodne babička i matka o svém majetku již za života, tudíž se nebude řešit, zda někoho vynechala z případného nároku na dědictví. Další možností je samozřejmě sepsání závěti, kde tedy babička určí okruh dědiců, přičemž může Vaši matku vydědit, dle nového občanského zákoníku nemusí být již zákonný důvod uveden.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Věcné břemeno, nyní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby, lze však toto právo rozšířit i na dědice, přičemž se má za to, že se jedná o zákonné dědice první dědické třídy (tj. děti, manžel, každý stejný dílem. Na uzavření darovací smlouvy nejste povinni přistupovat. Bratr může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků a to bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Nicméně i bez toho aniž by bratr přímo ručil svým podílem na domě, může v případě exekuce, exekutor postihnout jakýkoliv dlužníkův majetek a omezí tím tak nakládání s celou nemovitostí. Jako spoluvlastník společné věci však můžete kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, tedy zrušení dohodou všech spoluvlastníků nebo na návrh požádat o zrušení a rozdělení spoluvlastnictví soud.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jako dědic, který nejste závětí povolán k dědění a který má pochybnosti o pravosti závěti, se musíte neplatnosti závěti dovolat. Můžete podat u příslušného soudu žalobu na určení neplatnosti závěti. Žaloba se podává u soudu, v jehož obvodě probíhá řízení o dědictví. Na základě vašeho návrhu žalobce si pak soud vyžádá znalecký posudek, který bude zaměřen na určení, zda rukopis závěti odpovídá rukopisu zůstavitele. Odměnu za činnost znalce platí žalobce, tj. ten, kdo navrhuje přezkoumání závěti.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jel-li dům nyní výlučné ve Vašem vlastnictví do majetku spadajícího do dědictví po případné smrti Vašeho manžela již tento majetek spadat nebude. Pokud Vám manžel dům daroval, mohou se děti maximálně domáhat započtení tohoto daru na Váš dědický podíl.
Můžete zjistit, zda otec nezanechal závěť, pokud ano, tato by měla být uložena v centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Pokud jste osvojeným dítětem, měla byste mít nárok na dědický podíl jako neopomenutelný dědic. Veškeré dědice však uvědomuje o zahájení dědického řízení notář, pověřený soudem jako soudní komisař, který by Vás měl, pokud patříte do okruhu oprávněných dědiců, uvědomit o majetku spadajícím do dědictví a o nařízeném dědickém jednání. Informace o průběhu či fázi případného dědického řízení Vám může poskytnout soud v místě posledního bydliště zemřelého a notář jako soudní komisař.
Na dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
1. Z vašeho dotazu nevyplývá, zda zůstavitel je stále naživu. Pokud je zůstavitel naživu, pak lze částku, kterou od něj obdržíte za života započíst jako dar v dědickém řízení. Tato problematika je zakotvena v § 1660 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku. Ze zákona se dary započítávají po dobu tří let před smrtí zůstavitele, pokud chce zůstavitel započít dary i dříve darované, je nutné toto zakotvit ve smlouvě. V druhém případě, pokud je již zůstavitel po smrti, pak je nutné počkat na nabytí právní moci rozhodnutí v dědickém řízení, před tímto okamžikem nelze z dědictví žádné peníze čerpat.
2. Zde je nutné rozlišit, zda byla závěť sepsána Před nebo po datu 1.1.2014. Pokud před tímto datem, pak není možné v závěti uvádět pro nabytí dědictví jakékoliv podmínky. Pokud byla smlouva sepsána po tomto datu, pak byl již v účinnosti nový občanský zákoník, který ve svém § 1551 odst. 1 povoluje do závětí umístit podmínku.
3. Ohledně tohoto dotazu, pak je dědictví bráno jako nepravidelný příjem a exekuční správce jím může pokrýt pohledávky přihlášených věřitelů. Ano správce může postupovat bez domluvy s Vámi. V tomto případě je nutné, abyste podali jako ostatní spoluvlastníci vylučovací žalobu dle § 267 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jak říkáte, tak Váš otec zemřel v Makedonii a byl také jejím občanem. V tom případě je dědické řízení zcela v kompetenci makedonských úřadů, a řídí se Makedonským právním řádem. Nejlepším řešením Vaší situace je dotázaní se místních úřadů, které řeší pozůstalost po Vašem otci.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
dle Vašeho dotazu předpokládám, že Váš bratr nezanechal žádnou závěť, která by dědictví bytu po smrti upravovala. Proto je nutné se řídit dle § 1633 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který upravuje zákonnou posloupnost při dědění. Nejblíže je v tomto případě druhá dědická třída, která zahrnuje „zůstavitelovy rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti“. Jeho přítelkyně dle textu Vašeho dotazu nesplňovala podmínku společného žití po dobu 1 roku, a tak celý být je tedy dědictvím rodičů zůstavitele.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nejspíš máte na mysli institut odmítnutí dědictví, tím jste tedy učinili úkon, kterým jste se práva nabýt majetek po matce vzdali a veškeré dispozice k nakládání s majetkem přešly na otce jako právoplatného dědice. Nicméně tento institut nemá dále žádný podstatný vliv pro nového vlastníka na další nakládání s majetkem. Otec tedy má a měl právo se svým majetkem naložit za svého života podle svého uvážení. Jestliže tedy např. dům za svého života sestře daroval, pak to byla pouze jeho svobodná vůle a neměl povinnost zohledňovat odmítnuté dědictví po matce. V případě, že by otec zemřel a nezanechal závěť, mohli byste se s bratrem domáhat započtení tohoto daru sestře do dědictví a o to by již sestra dědila ve zbytku méně.
Na tento dotaz odpověděla Mgr. Michaela Švecová (právník)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
ve vašem případě se jedná o nabytí majetku darem, které je vyloučeno z obsahu společného jmění manželů dle zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku. Předpokládám, že k tomuto darování došlo mezi rokem 1964 a 2013, a tak musíme užít starého občanského zákoníku. Konkrétně obsah společného jmění manželů zakotvuje. § 143 odst. 1 písm. a). Pokud jste si koupil automobil z peněz, jež byly obsahem Vašeho výlučného vlastnictví, pak také automobil je ve Vašem výlučném vlastnictví. V této situaci je také nepodstatný fakt, zda manželka automobil využívá nebo ne.
Na tento dotaz odpověděla Lucie Šimečková (studentka 5.ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V případě dědění ze závěti, nedědí-li oprávněný dědic, nastupují za něj dědici ze zákona. Pokud však neopomenutelné dědice zůstavitel vydědil (a tito vydědění nenapadnou), pak bude dědit jeho manželka, popřípadě děti jeho dětí, pokud se tedy vydědění nevztahuje i na ně. V souvislosti s nástupem účinnosti nového znění Občanského zákoníku však možno nyní jednak odmítnout dědictví, přičemž se tedy na dědice hledí jako by nikdy nedědil a musí se jednat o výslovné prohlášení vůči soudu a to do jednoho měsíce ode dne, kdy se dědic o možností odmítnutí dověděl a jednak je zde možnost vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice. S veškerými dalšími kroky týkajícími se řízení o dědictví Vás však podrobně seznámí a poučí o nich notář jako soudní komisař určený soudem k projednání dědictví.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Od 1. 1. 2014 s účinností nového občanského zákoníku dochází i k rozšíření dědických skupin. Nicméně zůstává zachováno, že pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí, nebo na něm byli výživou závislí. Všichni tito pozůstalí dědí stejným dílem. V případě manželky či manžele se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti. Stále je však možno pro případ smrti sepsat závěť a okruh dědiců tak určit, nově dnes možno uzavřít í dědickou smlouvu. Pokud jsou tedy obavy o to, jak bude naloženo v případě smrti s majetkem pozůstalého, doporučuji sepsat o majetku závěť či navštívit notáře s žádosti o radu jak nejvhodněji majetek pro případ smrti zajistit.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V případě dědění ze zákona (není-li tedy závěť) dědí v první skupině manžel a děti zůstavitele rovným dílem, nedědí-li, pak nastupují jejich děti (a to i po účinnosti nového občanského zákoníku). Dětmi se myslí, ať už zletilé či nezletilé, především vlastní děti. Proto pokud si manželova syna např. neosvojila nebo jej neuvede v závěti jako dědice, nemá tento na dědictví po kamarádce nárok. Zvlášť pokud určí okruh dědiců závětí.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jak správně uvádíte, soud bude v případě obnovy dědického řízení, opravdu chtít doložit především existenci majetku, který vyšel dodatečně najevo. Byť je možno tedy dědictví po takové době obnovit, doložení těchto důkazů bývá bohužel problematické a to většinou z důvodů, které uvádíte (skartace vkladních knížek, jelikož 10 let je dostatečně dlouhá doba pro archivaci a s ohledem na množství dokumentace, které spořitelny archivuji, po nich ani nelze delší dobu požadovat). Alespoň seznam evidovaných vkladních knížek by snad vést mohly, nejsem si však vědoma, zda tuto povinnost mají ze zákona. Nicméně mám za to, že pro soud by takový seznam přesto nebyl dostatečným důkazním prostředkem, pokud by z něj nebylo patrné, komu knížky patřily a jakého byly obsahu. Obávám se, že pokud nebudete schopna existenci vkladních knížek doložit relevantním důkazním prostředkem, nebude reálné již v případném soudním řízení uspět. Doba, která uběhla od posledního dědického řízení je přece jen velice dlouhá a obávám se, že přesně této skutečnosti si byl bratr vědom, jestliže Vám po takové době nyní svůj počin přiznal.
S pozdravem a přáním krásných Vánoc a všeho dobrého v novém roce Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství a manželství zaniká rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů. S majetkem spadajícím do SJM tedy bude v dědickém řízení nakládáno jako s ostatním majetkem zůstavitele tj. dědí se ze závěti, zákona nebo z obou těchto titulů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona a to následovně:
V I. skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v II. skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí v III. skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.
Nedědí-li žádný dědic ve III. skupině, ve IV. skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.
S pozdravem a přáním krásných Vánoc a všeho dobrého v novém roce Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
NOZ skutečně umožňuje dědici, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem (§ 1484 odst. 1 NOZ). Zřeknutí se dědického práva není darováním ani jiným majetkovým převodem. Nicméně jak jsem uvedla, lze takový úkon (resp. od 1. 1. 2014 „právní jednání“) učinit jen smlouvou uzavřenou mezi zůstavitelem a budoucím dědicem, tudíž bez souhlasu matky učinit nelze. Pokud tedy nebude možno takovou smlouvu uzavřít, i s účinností nového občanského zákoníku však zůstává možnost dědictví odmítnout a to ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením adresovaným soudu do 1 měsíce ode dne, kdy byl dědic o tomto právu poučen.
S pozdravem a přáním krásných Vánoc a všeho dobrého v novém roce Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Současný občanský zákoník prozatím možnost zřeknutí se dědictví neupravuje, ovšem nutno podotknout, že tato úprava platí do 31.12.2013. Můžete však nyní dědictví, dle stávající právní úpravy odmítnout. Za podmínek stanovených zákonem, se odmítnutí musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá. S účinností od 1.1.2014 budou mít dědicové více možností jak se k dědictví postavit a to i do budoucna. Dle nové úpravy občanského zákoníku se lze dědického práva předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl. Takové zřeknutí bude však možno učinit jen ještě před smrtí zůstavitele. Možnost odmítnutí dědictví zůstává i v nové úpravě. Dále ještě nově možno vzdát se dědictví ve prospěch druhého dědice. Odmítnutí dědictví můžete učinit tedy, jakmile se o právu o odmítnutí dědictví dozvíte (do jednoho měsíce). Tzn., že notářka (jako soudní komisařka) by takové odmítnutí dědictví měla respektovat. Nicméně předpokládám, že za účelem konečného projednání dědictví bude u paní notářky nařízené jednání, tudíž takové prohlášení budete mít možnost učinit. Takové řízení by mělo být vedeno pouze u jednoho notáře, jelikož tento vede celý dědický spis a proto veškeré související úkony a jednání by měly být učiněny u něj, nikoliv jinde.
S pozdravem a přáním krásných Vánoc a všeho dobrého v Novém roce Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Takový úkon bude možno učinit až s účinností nového občanského zákoníku od 1.1.2014, který zavádí nové ustanovení upravující vzdání se dědictví, přičemž dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice. Dle dosavadní právní úpravy lze dědictví pouze odmítnout a to do jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Nakládání s majetkem a přijetí či odmítnutí dědictví je omezeno v případě, že je dědic v insolvenčním řízení a veškeré úkony musí podléhat schválení insolvenčního správce, co se týče exekučních řízení, za této situace dědic dědictví odmítnout může.
S pozdravem a přáním krásných Vánoc a všeho dobrého v Novém roce Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Dle Občanského zákoníku platí, že zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Toto právo se promlčí ve třech letech od pravomocného skončení dědického řízení. Vyjde-li však po skončení dědického řízení najevo, že zemřelý vlastnil další majetek, který nebyl předmětem dědického řízení, je třeba, aby dědici požádali o dodatečné projednání dědictví. V žádosti o dodatečné dědické řízení je nutno uvést přesné údaje o zemřelém (tj. jeho jméno, příjmení, datum narození, poslední bydliště a datum úmrtí), údaj o tom, kdo je dědicem zemřelého (okruh dědiců v původním dědickém řízení ) a údaje o majetku, který nově vyšel najevo. Žádost je třeba podat u soudu, u něhož proběhlo původní dědické řízení, v jehož obvodu bylo poslední bydliště zemřelého).
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
pokud dědic odmítne dědictví, hledí se na něj jako by v době smrti zůstavitele neexistoval a na uvolněné místo nastupují jiní dědicové. Přichází možnost odmítnutí dědictví za děti, jménem nezletilého dědice jste oprávněn jako zákonný zástupce dětí dědictví odmítnout. Můžete tak ale učinit pouze se souhlasem soudu-tedy poté co Vy své dědictví odmítnete a na Vaše místo nastoupí děti jakožto další dědicové, poté, co soud vyrozumí o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí. Současným prohlášením o odmítnutí dědictví za sebe a zároveň za děti, dědictví odmítnout nelze.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Byla-li rozhodnutím soudu o vypořádání dědictví určena lhůta jednoho měsíce k vyplacení podílu, je okamžikem uplynutí posledního dne této lhůty rozhodnutí vykonatelné a Vy se jeho plnění můžete domáhat prostřednictvím návrhu na výkon tohoto rozhodnutí –exekuci (vymožení plnění povinnosti uložené rozsudkem). Návrh se podává soudu, který pravomocné rozhodnutí vydal. Nejprve však povinnému adresujte písemnou výzvu ke splnění povinnosti uložené mu pravomocným rozsudkem soudu.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
S nástupem účinnosti (1.1.2014) nového občanského zákoníku nastane spoustu změn, nicméně možnost odmítnutí dědictví v tomto zákoně zůstává i nadále. Dokonce navíc nový občanský zákoník zavádí možnost zřeknutí se dědického práva předem smlouvou se zůstavitelem nebo vzdání se dědictví ve prospěch druhého dědice, smlouva o zřeknutí se vyžaduje písemnou formu, či formu veřejné listiny. Podmínky odmítnutí dědictví zůstávají až na drobné detaily stejné to s ohledem na případnou existenci dědické smlouvy (rovněž nově zavedený institut). Odmítnout lze tedy do 1 měsíce ode dne vyrozumění dědictví soudem a to výslovným prohlášením vůči soudu. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něj, jakoby dědictví nikdy nenabyl.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Darovací smlouvu samozřejmě napadnout lze. Dle ustanovení §§ 38 odst. 1, 2 je právní úkon neplatný, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Tzn., že byste musel nějakým způsobem doložit, že jak otec, tak matka byli k takovým úkonům nezpůsobilí nebo byla jejich způsobilost omezena. Jestliže nebyla otcem sepsána závěť, dědictví tedy mělo být rozděleno dle zákona. O průběhu dědického řízení se nezmiňujete. Nicméně při dědění ze zákona se dědici započte na jeho podíl to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud se nejedná o obvyklá darování. Přičemž tyto záležitosti měly být řešeny při dědickém řízení. Jestliže tedy byl majetek rozdělen mezi Vás a synovce jako podíloví spoluvlastníci můžete takové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, a to buď dohodou nebo návrhem k soudu, s tím, že můžete v rámci vypořádání zahrnout i finanční prostředky použité sestrou.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jednou učiněné prohlášení o odmítnutí dědictví již nelze odvolat . Bylo-li tedy dědictví omítnuto řádně a to ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným a do jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic o právu dědictví soudem vyrozuměn, nelze již takové odmítnutí vzít zpět. Pokud tedy sestry učinily obsahem odvolání zpětvzetí tohoto úkonu, soud takové odvolání jako nedůvodné odmítne.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Nejlepším řešením je sepsání závěti a to u notáře, který Vám zároveň poradí jak nejlépe s majetkem naložit, aby nebyli zejména opomenuti dědicové, kterým náleží dědický podíl ze zákona. Zda se rozhodnete sepsat závěť ještě dnes nebo v příštím roce je zcela na Vašem uvážení. Nový občanský zákoník však přináší nový dědický titul, kterým je dědická smlouva, můžete se tedy s dědici dohodnout, jak s Vašim majetkem budou nakládat. Závěť sepsaná dle nového občanského zákoníku bude mít bezesporu větší váhu, jelikož v případě její existence ji budou muset pozůstalí respektovat. Doporučuji si však sjednat termín u notáře a veškeré úmysly, jak hodláte naložit se svým majetkem, s ním nejprve probrat a nechat si poradit jaký nejvhodnější způsob zvolit.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
U dědického řízení se především zkoumá majetek, který měl ve vlastnictví zůstavitel v době smrti a tento se tedy stává následně předmětem dědictví. Pokud zůstavitel nezanechal majetek žádný nebo již o jeho rozdělení rozhodl v závěti, potom jsou oprávněnými dědici ti ze závěti. Při dědění ze zákona je třeba vycházet ze zákonem určených dědických skupin tj. v I. skupině dědí zůstavitelovi děti a manžel stejným dílem, nedědí-li některé dítě, nabývají dědického podílu stejným dílem jeho děti. Nepřítomnost dědiců u notářského řízení nemá na předmět dědictví a jeho projednání vliv (notář dle potřeby nařídí další jednání či provede jiné úkony k zajištění jejich přítomnosti), je třeba vždy vycházet pouze ze zůstavitelova majetku, je-li majetek, který dle Vašeho mínění mají v držení neoprávnění dědicové jejich (např. jim byl darován za života zůstavitele), nelze tento zahrnovat do dědictví.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Darovali-li rodiče majetek některému z potomků za života, nelze tento již považovat za budoucí předmět dědictví. Sestra tedy nemá povinnost vyplácet Vám jakoukoliv náhradu či podíl z domu obdrženého darem. Neuvádíte, zda mají rodiče sepsanou (nebo budou sepisovat) závěť. Pro případ dědění ze závěti se musí zletilým potomkům dostat alespoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona, pokud by závět v této části odporovala, byla by neplatná. Pokud Vaši rodiče však nezanechají závěť a bude se tedy jednat o dědění ze zákona, započte se Vaši sestře tento dar, který obdržela za života Vašich rodičů do dědictví. Při dědění ze závěti se takové započtení provede, jestliže k němu dá zůstavitel příkaz nebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti ostatním dědicům neodůvodněně zvýhodněn.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Pro platnost vlastnoruční (holografní)závěti postačí, je-li vlastní rukou napsána a podepsána, není zde podmínka sepsání u notáře, pokud se nejedná o osobu nezletilou, nevidomou nebo nemohoucí číst a psát. Zůstavitel, který nenapíše závěť vlastní rukou (ať už na stroji nebo počítači), ji musí vlastnoručně podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. Uskutečnění tohoto prohlášení svědci potvrzují tím, že se na závěť podepíší, nemusí jí číst ani znát její obsah. Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům (jsou zletilé a svéprávné). Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, stejně tak jako osoby, které mají podle závěti dědit. Při pořizování závětí nesmí být tedy přítomny povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.
Závěť, která nesplňuje tyto podmínky je neplatná a její neplatnosti se můžete domáhat podáním žaloby na neplatnost závěti.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Předmětem dědictví je nejčastěji právo vlastnické. Byl-li zůstavitel výlučným vlastníkem věci dědí se tato věc, byl-li předmět ve společném vlastnictví více osob, stává se předmětem dědictví pouze zůstavitelův podíl. Žil-li zůstavitel v manželství a byl-li před smrtí jednoho z manželů podán návrh na vypořádání společného jmění, pak soud společné jmění vypořádá a určí, co připadne pozůstalému manželovi a co zůstaviteli tj.co se stane předmětem dědictví. V případě, že nebyl-li za života manželů podán návrh na vypořádání společného jmění, soud v dědickém řízení nejprve určí obecnou cenu majetku ve společném jmění v den smrti zůstavitele a rozhodne, co z tohoto majetku do dědictví patří a co připadne pozůstalému manželovi. Řízení o dědictví probíhá u notáře jako soudního komisaře, který především nejprve zkoumá veškerá aktiva a pasiva spadající do předmětu dědictví a dále následně jeho vypořádání.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže jste byla informována o zahájení dědického řízení, součástí jeho průběhu je rovněž nařízení jednání u notáře jako soudního komisaře, kterého se budou mít právo zúčastnit všichni oprávnění dědicové. Na tomto jednání bude rovněž projednáván zejména předmět dědictví a způsob jeho rozdělení mezi dědice. Jestliže Vám soudní komisař tyto skutečnosti nesdělil, máte právo si jako oprávněný dědic samozřejmě vyžádat , aby jste měla možnost se ke všem okolnostem vztahujícím se k dědickému řízení vyjádřit.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jako oprávněný dědic, může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit. Odmítnutí dědictví už nelze vzít zpět.
S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Jestliže Vám paní dala či věnovala cokoliv za života, nelze tento majetek (finanční obnos) zahrnovat do předmětu dědictví a s ohledem na to, že se svým majetkem může každý nakládat jak uzná za vhodné, nejste rovněž povinna tento dar např. vracet nebo jinak kompenzovat její rodině. Stejně tak jako nenesete žádnou povinnost podílet se nyní na nákladech spojených s pohřbem. Pokud se rodina domnívá, že jim náleží něco z daru od zemřelé, potom nechť doloží právní nárok na vrácení finančního obnosu.
S pozdravem Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Situace při dědění členského podílu v družstevnímu bytu je za existence manželství následující.
Pokud bylo právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství (t.j. nabyl-li některý z manželů nebo oba současně právo na družstevní byt po uzavření manželství) a manželé se tudíž stali společnými členy družstva a společnými nájemci družstevního bytu, zůstává po smrti manžela členem družstva výhradně druhý z manželů, tzn. že pouze na něho přejde členský podíl v družstvu se souvisejícím oprávněním k nájmu družstevního bytu. To však neznamená, že by tímto způsobem došlo ke zkrácení práv ostatních dědiců, neboť soud je v dědickém řízení povinen k této skutečnosti přihlédnout. Pokud však bylo právo na družstevní byt nabyto pouze jedním z manželů a to před uzavřením manželství, stává se členem bytového družstva pouze tento manžel. Po jeho smrti (člena bytového družstva) se novým členem bytového družstva stává ten z dědiců, kterému připadne v dědickém řízení členský podíl. Není tedy vyloučeno, aby se tímto dědicem stal pozůstalý manžel, může jím však být i jakýkoli jiný dědic. Je tedy třeba především vycházet z okamžiku, kdy a jakým způsobem byla nabyta členská práva k bytu.
S pozdravem Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Smlouvy či dohody je možno uzavírat i ústně, pokud zákon výslovně nestanoví písemnou formu smlouvy, nicméně v případě vymáhání nároku či splnění povinnosti soudně, nastává problém prokázání existence takové smlouvy, datum jejího vzniku a určení práv a povinností smlouvou stanovených. K tomu, aby jste mohla vymáhat zaplacení částky např. soudně určitě pouhá přítomnost svědků nepostačí. Uplynutí doby 12ti let je zároveň moc dlouhá doba na možnost tento nárok vymáhat. Dle občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době 3 let, která běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonán poprvé.
S pozdravem Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
předmětem vypořádání dědictví se stává majetek, který byl do doby úmrtí ve vlastnictví zůstavitele, tudíž majetek patřící zůstaviteli v době smrti. Nejčastějším předmětem dědictví je právo vlastnické. Byl-li zůstavitel výlučným vlastníkem věci dědí se tato věc, byl-li předmět ve společném vlastnictví více osob, stává se předmětem dědictví pouze zůstavitelův podíl. Pokud nebyl před smrtí jednoho z manželů podán návrh na vypořádání společného jmění, pak soud společné jmění vypořádá a určí, co připadne pozůstalému manželovi a co zůstaviteli tj.co se stane předmětem dědictví. Soud v dědickém řízení nejprve určí obecnou cenu majetku ve společném jmění v den smrti zůstavitele a rozhodne, co z tohoto majetku do dědictví patří a co patří pozůstalému manželovi. Toto řízení probíhá dle zásad pro vypořádání společného jmění manželů stanovených v občanském zákoníku. Přihlíží se zejména k poměru získání a udržení společných věcí každým z manželů a jejich péči o rodinu, významným hlediskem je také zájem a potřeby nezletilých dětí. Bylo-li kapitálové pojištění pouze ve Vašem vlastnictví do dědictví tento majetek nespadá.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
k osvobození od daně v případě převodu nemovitosti dochází v několika případech a to v případě darování kdy jsou od daně darovací osvobozeny osoby, kterou jsou s dárcem v příbuzenském vztahu. Jedná se o přímé příbuzné (I. skupina) – manželé, děti, vnoučata, rodiče, prarodiče - a o příbuzné v řadě pobočné, tedy sourozence, tety, strýce, neteře, synovcem, manžele rodičů a osoby, které s dárcem žily nejméně rok ve společné domácnosti (II. skupina). Jestliže tedy hovoříte o bratranci matky, tak do těchto skupin Váš příbuzenský vztah nespadá.
Stejná pravidla se uplatňují i v případě daně dědické. Výše obou daní se však odvíjí od příbuzenského vztahu resp. příbuzenských skupin, přičemž v případě např. III. dědické skupiny je výše rovněž závislá na hodnotě dědictví (od 7% do 40%). Nový občanský zákoník rozšiřuje možnosti, které může zůstavitel využít v případě rozhodování o budoucnosti svého majetku a kromě závěti může uzavřít i tzv. dědickou dohodu, kterou lze lépe zajistit dědění konkrétního dědice. Ve vztahu k daním však nelze v současnosti stanovit co bude lepším krokem, nicméně pokud se Váš strýc rozhodne řešit situaci ještě letos upřednostnila bych darování. Po lednu 2014 bych využila nové prostředky stanovené Občanským zákoníkem v oblasti dědění.
Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V současnosti se v případě dědění ze zákona uplatňují 4 dědické skupiny, přičemž do I.skupiny patří zůstavitelovi děti a manžel, všichni rovným dílem. Proto v případě úmrtí manžela by dědil manželův syn a Vy. Co se týká institutu vydědění toto lze zahrnout přímo do případné závěti v podobě tzv. listiny o vydědění. Což si myslím, že ve Vašem případě tedy v případě Vašeho manžela naopak není vůbec ničím složitým, zvlášť pokud byl syn soudně trestaný, jelikož takové počínání potomka je přímo jedním ze zákonných důvodů vydědění. Doporučuji, aby Vám svůj podíl na domě buď daroval nebo sepsal závěť s listinnou o vydědění syna.
S pozdravem Mgr. Michaela Švecová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
pokud chcete majetek rozdělit ještě za života, nejlépe situaci vyřešíte, když nemovitosti určenému dítěti darujete, jelikož za svého života můžete se svým majetkem jakkoliv nakládat a nikdo proti tomu nemá možnost vznášet jakékoliv námitky. V případě, že byste chtěli sepsat závěť, nelze odkázat nemovitost pouze jedinému dítěti, jelikož v případě potomků se jedná o tzv. neopomenutelné dědice a dle zákona se musí nezletilým potomkům dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí ½ jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění potomků, což lze pouze dle zákonných důvodů.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Předmětem dědictví je veškerý majek či závazky, které zůstavitel zanechal v době smrti, tudíž i vkladní knížka. Nezmiňujete se zda byla zanechána závěť, ze zákona jste tedy se sestrou a s matkou společnými oprávněnými dědici. Dle toho co uvádíte, nebude problém se nejspíš na dědictví dohodnout, tudíž můžete uzavřít tzv. dohodu o dědictví, kde určíte, že prostředky z vkladní knížky, které náleželi otci, nyní nabude Vaše matka, ohledně ostatního majetku se naloží dle dohody. Odměna notáře je stanovena vyhláškou ministerstva spravedlnosti a odvíjí se od hodnoty dědictví. Záleží tedy na součtu celé hodnoty dědictví. Odměna činí:
• z prvních 100 000 Kč základu….….….….….….….….….. 2,0 %,
• z přebývající částky až do 500 000 Kč základu….….….. 1,2 %,
• z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu….….… 0,9 %,
• z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu….….… 0,5 %,
• z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu….….. 0,1 %,
• nejméně však 600 Kč.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Uvádíte pouze, že otec byl v insolvenčním řízení, nicméně z tohoto není patrné zda toto bylo zahájeno podáním návrhu některého z věřitelů nebo otec např. podal návrh na oddlužení. Pokud v průběhu konkursu dojde ke smrti dlužníka, nastupují na jeho místo dědicové dlužníka, a není-li jich, nastupuje stát. Tento princip je v souladu s principy dědického práva obsaženými v občanském zákoníku. V každém případě však musel mít stanoveného insolvenčního správce, který insolvenčnímu soudu podává zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu a vyúčtování své poměrné odměny a vynaložených výloh. Po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení zprávy insolvenční soud konkurs zruší a postoupí věc soudu, který je příslušný k projednání dědictví. Tím je insolvenční řízení skončeno a bude pokračovat řízení dědické před příslušným soudem.
Co se týká družstevního bytu, pokud bylo právo na družstevní byt nabyto pouze jedním z manželů po smrti tohoto manžela (člena bytového družstva) se novým členem bytového družstva stává ten z dědiců, kterému připadne v dědickém řízení členský podíl (tento dědic se pak stává samozřejmě i jediným oprávněným nájemcem družstevního bytu). Není tedy vyloučeno, aby se tímto dědicem stal pozůstalý manžel, může jím však být i jakýkoli jiný dědic. Jestliže maminka dědictví odmítne, ztratí tím rovněž právo na nabytí členského podílu v družstvu a tím i nájmu bytu. Pro správné rozhodnutí o naložení s dědictvím je třeba zjistit přesně jaké byly dluhy otce a do jaké míry by se maminka musela podílet na jejich uspokojení, pokud je dědiců více odpovídá každý dědic za zůstavitelovy dluhy do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
notář, který vystupuje v pozici soudního komisaře má povinnost dědictví projednat a to se všemi oprávněnými dědici a poté o tom uvědomit soud. Pozve tedy osobu, která vypravila pohřeb, a započne tzv. předběžné šetření, při kterém komisař zjišťuje jak okruh dědiců, tak stav zůstavitelova majetku a závazků. Dědici se o rozdělení majetku domlouvají sami, je dávána přednost dohodě mezi nimi. Pokud se nedohodnou, je vydáno rozhodnutí o tom, že se dědicům potvrzuje nabytí dědictví dle dědických podílů. Notář komunikuje s dědici, kteří mu jsou známi (o nichž se dozví), a vyřizuje všechny potřebné podklady pro rozhodnutí soudu. K notářce se řádně dostavte, potřebuje si jen udělat záznam o tom, že dědictví odmítáte na základě toho tento výsledek oznámit soudu, aby mohlo být dědické řízení skončeno. Za samotnou návštěvu u notáře nic neplatíte. Notář si účtuje případnou odměnu po skončení projednání dědictví, kterou jsou však povinni uhradit oprávnění dědicové, kteří dědictví neodmítli.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Dědické řízení probíhá následujícím způsobem. Nejprve proběhne řízení u notáře, určeného soudem jako soudním komisařem, což tedy ve Vašem případě již proběhlo a v případě, že je z nějakých důvodu závěť napadena, řízení u notáře se přeruší a bratři budou odkázání, aby ve lhůtě (30 dnů) určené soudem podali k soudu žalobu o určení, že jsou zákonnými dědici. Až v rámci soudního řízení o dědictví, můžete jednat o případné dědické dohodě a uplatňovat svoje protinávrhy. Jelikož se jedná o babičku a ne o matku, neměla babička povinnost zahrnout do závěti i Vaše bratry (vnuky), dle mého názoru soud Vaše bratry, pokud byla jinak závěť sepsaná platně, jako dědice neurčí.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
V důsledku dědického řízení se stal syn tedy vlastníkem nemovitosti, pokud není Vaše matka spoluvlastníkem a pokud nebylo zřízeno věcné břemeno pro užívání domu pro dožití, nemá na dům nyní žádný nárok a trvalé bydliště na tom nic nemění, bydliště ji syn jako vlastník domu může kdykoliv odhlásit. Je proto věcí spíše morálního cítění a jednání, kam až jste ochotni dojít a zda se nepokusit zvolit přece jen způsob nějakého rozumného řešení formou vysvětlení a domluvy.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
zákonný úrok z prodlení náleží věřiteli pouze v případě, že nedojde ze strany dlužníka ke splacení dluhu řádně a včas, pokud soud vyhoví návrhu, že bude podíl splácen ve splátkách, čemuž si však nemyslím, že soud vyhoví, rovněž rozloží splátky na výše a stanoví termíny, ve kterých bude bratr povinen jednotlivé splátky platit, takové splácení žádným úrokům nepodléhá. Úrok z prodlení byste mohla požadovat až v případě, že by byl bratr v prodlení s některou ze splátek (tedy, že by ve stanoveném termínu neuhradil některou splátku) nebo se zaplacením celé výše podílu. Potom by se jednalo o zákonný úrok z prodlení za dobu od nesplnění dluhu do zaplacení.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
pokud bylo dědické řízení skončeno pravomocným rozhodnutím soudu, měla by být v tomto rozhodnutí rovněž určena lhůta, do které je povinen dotyčný podíl vyplatit (např. do 3, 15 dnů od právní moci rozsudku nebo jiný termín stanovený soudem), pak je nutno hlídat datum nabytí právní moci takového rozhodnutí a připočítat k tomuto datu příslušné dny lhůty.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
předmětem dědictví je majetek, který byl v době úmrtí vlastnictvím zůstavitele, jestliže peníze byly převedeny před tímto dnem, již nebyly ve vlastnictví maminky, ale vnučky, tudíž nemůžou být nyní předmětem dědictví jako majetku po zůstavitelce. Pokud však reálně ještě nedošlo k převodu částky na účet vnučky, bude třeba doložit, že alespoň před tímto dnem projevila maminka vůli tedy souhlas s převodem této částky, což jak tvrdíte bylo učiněno 17.1.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
sepsání závěti jako projev poslední vůle zůstavitele je dostačující úkon, jelikož každý má právo prostřednictvím závěti určit jak bude po jeho smrti naloženo s jeho majetkem. Nemáte-li žádné další děti lze veškerý majetek odkázat pouze dceři, jelikož k takovému úkonu není třeba žádného dalšího souhlasu ostatních příbuzných ani na ně nemusí být v závěti pamatováno. Zůstavitel může závěť buď: napsat vlastní rukou, nebo ji napsat v jiné písemné formě. Například na psacím stroji či na počítači, a nebo tak, že podepíše závěť sepsanou rukou jiné osoby, a to vždy za účasti svědků, nebo ve formě notářského zápisu. Notáře potřebuje např. ten, kdo má tolik majetku, že chce ustanovit správce dědictví. K tomu je potřeba listiny sepsané ve formě notářského zápisu. Pro klid a jistotu o správnosti a platnosti závěti však doporučuji využít formu notářského zápisu.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Majetek nabytý některým z manželů darem nebo dědictvím do společného jmění manželů nespadá, stává se tedy Vašim výlučním majetkem, nicméně pokud byste se rozhodla podíl zpeněžit už by se jednalo o majetek nabytý některým z manželů, který do sjm spadat bude. Splácet za manžela dluhy, které si nadělal před manželstvím povinna nejste, ale věřitel se v případě vymáhání dluhu může uspokojit jak z majetku, který náleží oběma manželům, tak z majetku, který výlučně patří jednomu nebo druhému z manželů. To je nejširší spektrum majetku, který může věřitel postihnout. Patří-li dluh do společného jmění, může věřitel při exekuci zpeněžit např. byt, který je ve výlučném vlastnictví manžela, šperky, které jsou ve výlučném vlastnictví manželky, stejně tak auto, který mají ve společném jmění, proto i když dluhy vznikly manželovi před vznikem manželství, věřitel se může domáhat uspokojení dluhu jak ze sjm, tak z Vašeho majetku.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
nejprve si dovoluji podotknout, že odmítnutí dědictví je úkon, který lze učinit až po smrti zůstavitele a to v rámci řízení o dědictví, přičemž doposud (dle dosavadní právní úpravy) lze dědictví odmítnout ústním prohlášením učiněným u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným a to do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o tomto právu vyrozuměn, s tím, že pokud byste odmítl dědictví Vy, dědí Vaše děti, pokud by odmítli děti, nastupuje do dědictví následující dědická skupina tj. jejich děti, dále rodiče zůstavitele, ten kdo žil se zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácností, dále sourozenci a v neposlední řadě prarodiče zůstavitele. V případě vydědění by musela maminka sepsat ještě za života tzn.listinu o vydědění, přičemž v ní je třeba uvést důvod vydědění, který však může být jen zákonný dle § 469a občanského zákoníku. (tj. potomek neposkytl v rozporu s dobrými mravy případnou pomoc v nemoci a ve stáří, o zůstavitele neprojevuje trvale opravdový zájem, potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody nejméně 1 roku, trvale vede nezřízený život) z jiných důvodů nelze.
Nový občanských zákoník s účinností od 1.ledna 2014 však nabízí mimo odmítnutí dědictví i možnost zříci se dědického práva předem a to prostřednictvím smlouvy uzavřené se zůstavitelem, přičemž pokud není ujednáno něco jiného působí toto zřeknutí i vůči potomkům, taková smlouva však vyžaduje formu veřejné listiny . Od ledna 2014 tedy můžete využít tohoto nového smluvního institutu.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Pokud se 1. oprávněný dědic dědictví vzdal, nemohl tedy nikdy dědictví nabýt, tudíž nemohl mít dědictví ve správě a od počátku je oprávněným dědicem dědic č. 2, na kterého tedy dědictví přešlo. Jelikož automobil byl tedy od počátku předmětem dědictví a ze zákona vyplývá, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a rovněž za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Proto pokud na automobilu vznikl nějaký dluh byť v podobě dlužného pojistného, je třeba jej tedy v rámci nabytého dědictví uhradit.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Dědictví už je po takové době nejspíš uzavřené, ale pokud Vás otec nevydědil,není možné, aby Vás někdo jako neopomenutelného dědice zapřel. Povinností notáře jako soudního komisaře, je zejména zjistit okruh případných dědiců a tyto vyrozumět o dědickém řízení a příslušných právech a povinnostech, které z dědického řízení plynou, proto pokud tvrdíte, že Vás u notáře syn otce zapřel, má tento notář příslušný k projednání dědictví veškeré informace o úmrtí Vašeho otce, případné závěti a dědictví. Pokud existuje závěť měla by být uložena v centrálním registru závětí vedeném Českou notářkou komorou kam se však nejspíš bez notáře nedostanete. Pokud Vám však nyní přišla nějaká výplata pojistného, je velice záhadné, že s Vámi doteď nebylo dědické řízení projednáváno. Je třeba se každopádně dopátrat notáře, který byl pověřen projednáním dědictví Vašeho otce. Jeho jméno by Vám mohl sdělit soud, který notáře pověřil resp., soud příslušný k projednání dědictví (dle posledního bydliště zůstavitele). Pokud jste nebyla zahrnuta do dědictví, ačkoliv jste nebyla vyděděna máte v rámci ochrany oprávněného dědice právo požadovat vydání majetku po tom, kdo jej nabyl neoprávněně , podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
v případě uzavření životního pojištění je situace trochu jiná než co se týká ostatního majetku spadajícího do dědictví. V okamžiku kdy pojištěnec sjednává smlouvu o životním pojištění, je povinen v této smlouvě rovněž uvést osoby, kterým bude případná pojistka vyplacena pro případ smrti pojištěnce, tudíž ve smlouvě Vašeho otce musela být uvedena jako osoba, které má být pojistka vyplacena Vaše „macecha“. Pokud tvrdíte, že otec měl pojištění uzavřeno již od 26 let, je možné, že v průběhu života nechal ve smlouvě provést změnu osoby, v jejíž prospěch se má pojistka vyplatit. Podrobnější informace se získáte z předmětné smlouvy nebo od pojistitele.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
záleží na tom , zda se jedná o dědění ze zákona nebo ze závěti. Jestliže zůstavitel zanechal závěť, je třeba posuzovat platnost takové závěti, v podstatě se jedná o projev poslední vůle zůstavitele, kdy zůstavitel v podstatě může odkázat dědictví komukoliv, ale nesmí přitom zapomenout na tzv. neopomenutelné dědice a těmi jsou děti zůstavitele (jedině,že by došlo k vydědění). V případě dědění ze zákona, zákon rozlišuje 4 dědické skupiny. V 1.skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner (má se na mysli partner v pojetí registrovaného partnerství), nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu jeho děti. Jestliže nedědí zůstavitelovi potomci (nebo tedy nemá potomky),dědí ve 2.skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále Ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele, přičemž dědici této skupiny dědí stejným dílem. Dále potom ve 3.skupině zůstavitelovi sourozenci (jeho děti), ve 4.skupině zůstavitelovi prarodiče. Takže ano bratrova družka má nárok na polovinu bratrova dědictví spolu s matkou.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Zůstavitelovy pohledávky patří do aktiv dědictví. Je třeba vycházet z dědického řízení, zda Vám byla tato pohledávka v rámci majetku spadajícího do dědictví platně přiznána jako zděděný majetek. Byla-li však po smrti zůstavitele v době do skončení řízení o dědictví uspokojena, stává se na místě pohledávky aktivem dědictví plnění poskytnuté dědicům zůstavitele nebo některému z nich. Máte-li tedy rozhodnutí o dědictví, kde je stanoveno, že jste dědičkou této pohledávky, můžete půjčku od dlužníka vymáhat. Nárok je třeba uplatnit do 3 let od splatnosti půjčky.
S pozdravem Mgr.Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Zákon bohužel neumožňuje sepsání společné závěti. Ustanovení § 476a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku stanoví výslovně neplatnost společné závěti více zůstavitelů. Závěť tedy i byť se týká společného majetku (tedy společného jmění manželů) musí být sepsána každým samostatně. Závěť lze sepsat vlastní rukou nebo ji lze zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
píšete že Váš dotaz, respektive dotaz Vaší maminky, se týká dědictví, ale kromě popisu závěti dotaz tento blíže nespecifikujete. Pokud máte konkrétní otázky týkající se tohoto institutu prosím o jejich upřesnění, jelikož se jedná o velice rozsáhlou právní problematiku a nejsem schopna rozlišit oblast, na kterou se mám ve výkladu zaměřit. Tzn. např. zda potřebujete zodpovědět nějaké otázky související se sepsanou závětí, popřípadě okruhem stanovených dědiců…..omlouvám se, ale z Vašeho přípisu nevyplývá jaký konkrétní problém v této věci řešíte, popř. jaké otázky Vás trápí. Pokuste se tedy Váš dotaz upřesnit.
Děkuji za pochopení s pozdrave Mgr. Michaela Buchtelová

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Zůstavitel může uplatnit institut vydědění pouze na základě důvodů, které jsou uvedeny v zákoně ( č. 40/1960 Sb. Občanský zákoník) a ty jsou následující:
Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na děti potomků. V listině o vydědění však musí vždy být uveden důvod vydědění, kterým může být pouze některý z důvodů uvedených výše. Nemohlo tedy dojít k tomu, aby Váš dědeček jak píšete zapomněl někoho vydědit…..v případě, že však listina o vydědění neobsahuje adekvátní důvod vydědění, má Vaše maminka právo domáhat se neplatnosti této listiny a s vydědění nesouhlasit. Pokud by však vydědění bylo platné, nastupujete jako dědicové vy jako její děti. Pokud se jedná o dědictví nemovitosti, nabudete tuto nemovitost jako podíloví spoluvlastníci spolu se strýcem a každému z vás budou v příslušném Katastru nemovitosti zapsány podíly dle rozhodnutí o rozdělení dědictví. Je možné po vzájemné dohodě všech vlastníků toto podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat např. tak, že nemovitost zůstane jen jednomu z vás a ostatním bude hodnota podílu vyplacena v penězích. Lze tak však učinit pouze dohodou všech spoluvlastníků, takže pokud s tímto souhlasit nebudete, bude muset strýc zažádat soud, aby rozhodl za vás všechny. Pokud bude rozhodnuto soudem, bude mu rovněž stanovena lhůta, do které Vám bude muset podíly vyplatit. Strýc může v domě bydlet, ale pokud není dům jen jeho, měl by vám platit nějakou úplatu ( v podobě např. nájemného) za jeho užívání. Je třeba se na těchto věcech domluvit, můžete např. i sepsat dohodu, že může dům užívat, ale že bude rovněž např. investovat veškeré náklady na dům, opravy atd. tyto se však poté budou započítávat do celkové hodnoty domu v případě dělení.

Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
Odměna notáře je pevně stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti České republiky. Výše odměny notáře se určí podle jednotlivé sazby pevnou částkou,pro úschovu závěti nebo jiných listin do úschovy, kromě cenných papíru si notáři účtují částku 800,- Kč. Jestliže babička odkáže svůj majetek (resp.daruje) ještě za života, lze tuto skutečnost uvést v závěti, ale dle mého názoru již není třeba uvádět, jelikož by se již po její smrti nemohl dům počítat do dědictví, ale již by byl ve vlastnictví vnuka. Ostatní dědicové by se poté mohli maximálně domáhat započtení toho co za života zůstavitel daroval některému dědici, s tím, že pokud by šlo o dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz nebo jestliže by byl obdarovaný dědic proti ostatním dědicům neodůvodněně zvýhodněn. Při sepisování závěti dále platí, že nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, zletilým aspoň tolik kolik činí ½ jejich dědického podílu ze zákona. Pokud by závěť tomu odporovala, je v této části neplatná.

Právník Zárukakvalit.cz:
Pokud s otcem není rozumná dohoda a ani z morálního hlediska není schopen dodržovat jisté soukromí a potřeby ostatních vlastníku a nájemců domu, nezbývá nic jiného než použít prostředků, které dceři poskytuje zákon. Oba jsou vlastníky předmětné nemovitosti a tudíž se jedná o podílové spoluvlastnictví, přičemž rovněž podíl každého z nich vyjadřuje míru jakou se každý podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví společné věci.
Na rozdíl od společného jmění manželů může v případě podílového spoluvlastnictví, kterýkoliv vlastník společné věci tento vztah zrušit a to buď dohodou o zrušení spoluvlastnictví a vzájemném vypořádání (musí být písemná) nebo popřípadě na návrh soudně, přičemž soud provede zrušení spoluvlastnictví, přihlédne k velikosti podílů a účelnému využití věci a podle toho rozhodne o tom, že nemovitost bude přikázána některému ze spoluvlastníku za přiměřenou náhradu nebo pokud to není možné navrhne její prodej a rozdělení výtěžku dle podílů.

Právník Zárukakvalit.cz:
Řízení o dědictví je specifickým druhem řízení označeným v občanském soudním řádu v ustanoveních § 175a a násl. Výsledkem tohoto řízení je vydání usnesení o vypořádání dědictví (je-li dědiců více) nebo o nabytí dědictví, je-li např. dědic jen jeden. Zákon umožňuje a to v ust.§175x zákona č. 99/1963 Sb, Občanského soudního řádu, v případě, že se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno objeví nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provést se o tomto majetku nové řízení o dědictví. V případě, že se však objeví pouze dluh, řízení se neprovede. Okamžik nabytí dědictví je spjat s událostí smrtí zůstavitele a existencí způsobilého dědice, tomu rovněž zákon přiznává právo dědictví odmítnout. Právo odmítnout dědictví je ryze osobním právem toho, na koho by jinak dědictví přešlo.
K odmítnutí dědictví se vyžaduje výslovný projev vůle učiněný ústně u soudu, popř .notáře jako soudního komisaře, nebo písemným prohlášením jemu zaslaným, přičemž lhůta k odmítnutí dědictví trvá 1 měsíc a začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy byl v úvahu přicházející dědic soudem (nebo notářem jako soudním komisařem) vyrozuměn o tom, že je povolán po zůstaviteli za dědice a poučen o možnosti dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí. Dědictví nelze odmítnout jen zčásti a projev o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví je neodvolatelný, tzn, že jednou odmítnuté dědictví již nelze znovu přijmout a přijaté dědictví odmítnout.