Dotaz: Chtěla jsem požádat o radu, budu se rozvádět a mám podezření, že můj manžel vyvedl peníze cca 600.000,-Kč z účtu, který je psán na jeho jméno, ale za trvání našeho manželství, jelikož mi manžel momentálně tvrdí, že tyto peníze jsme nikdy neměli. Má otázka zní, pokud se po rozvodu budu soudit o majetek, který se týká této hotovosti, může soud nahlédnout na tento účet a dokázat, kam byly tyto peníze vyvedeny? Pokud ano, je toto trestným činem?
Právník Zárukakvalit.cz:
Dobrý den,
společné jmění manželů (dále jen „SJM“) může vzniknout pouze mezi manželi a zejména za trvání manželství a tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného darem, dědictvím nebo majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. Pokud byl účet zřízen na jméno manžela, byť za trvání manželství, ještě to neznamená, že se jedná o účet (majetek, finanční prostředky) spadající do SJM. Pokud však není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.
V případě rozvodu a následného vypořádání SJM by tedy jeho předmětem byl pouze majetek popsaný výše, soud tedy bude zkoumat aktuální stav majetku spadající do SJM. Pří vypořádání SJM se zejména vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné.
Vše, co si manželé za trvání manželství vydělají, jsou prostředky, spadající do společného jmění manželů, není rozhodné, zda některý vydělává méně a druhý více. Pokud bylo něco vynaloženo ze společného majetku (v tomto případě jde o výdělky obou manželů) na majetek, který je ve výlučném vlastnictví jen některého z nich, pak vzniká manželovi právo domáhat se poloviny. Pokud budete u soudu uvádět, že do SJM patří i finanční prostředky nacházející se na tomto účtu, budete muset doložit, že se jednalo o prostředky spadající do SJM a o jakou se jednalo částku.
Pokud by jeden z manželů bez souhlasu druhého provedl výběr z bankovního účtu, na kterém jsou uloženy výlučně finanční prostředky druhého manžela, a takto získané peníze použil pro vlastní potřebu, má druhý manžel, do jehož výlučného majetku tyto peníze patřily, právo na úhradu vybraných prostředků. Vzhledem k tomu, že jde o způsob nabytí hodnot, který není v právním řádu uznáván, nelze vyloučit možnost takto získaný majetkový prospěch kvalifikovat i jako bezdůvodného obohacení získané z nepoctivých zdrojů (§ 451 ObčZ). Jiná situace může nastat v případě, že takto získané prostředky použil manžel, který je neoprávněně vybral, na uspokojování potřeb rodiny (§ 19 zákona o rodině) nebo je vynaložil na společný majetek (§ 149 odst. 2 ObčZ), tyto skutečnosti by však musely být u soudu rovněž doloženy.
S pozdravem Mgr. Michaela Buchtelová