VZORY SMLUV KE STAŽENÍ

Návrh lze uplatnit při naplnění § 475 odst. 1 ZZŘS změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, a to až za tři roky zpětně. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 915 OZ). Soud ovšem není při svém rozhodování vázán návrhem matky nebo otce, takže může určit výživné vyšší i nižší. Pokud rodič neuvede konkrétní částku, rozhodne o výši výživného soud sám.

Za okolností, že rozvedení manželé neuzavřou dohodu o vypořádání společného jmění, může jeden z nich podat k soudu žalobu na vypořádání sjm. Věcně příslušné k projednání této žaloby budou i nadále okresní soudy (§ 9 odst. 1 občanského soudního řádu) a místní příslušnost bude založena v režimu tzv. výlučné místní příslušnosti podle ustanovení § 88 písm. a) občanského soudního řádu. Řízení bude podléhat zpoplatnění podle ZSouP, soudní poplatek tak bude činit 2 000 Kč. Sazba po-platku podle této položky se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání (položka č. 6 bod 2. Sazebníku soudních poplatků).

Mají –li rozvádějící manželé nezletilé děti, je třeba nejprve k soudu podat návrh na úpravu poměrů k těmto dětem. Podle § 906 OZ má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; Návrh se podává vždy k okresnímu soudu podle místa bydliště dítěte (viz § 467 odst. 1 ZZŘS). Návrh je podle § 11 odst. 1 písm. a) ZSouP osvobozen od placení soudních poplatků. Návrh na zahájení řízení se soudu podává ve třech vyhotoveních.

Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Návrh se podává k Okresnímu soudu dle místa bydliště oprávněného. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, spotřebované výživné se nevrací. U dospělého dítěte by vrácení přeplacené částky jako bezdůvodného plnění bylo možné (§ 923 odst. 2 OZ).

Z OZ a ZZŘS vyplývá, že soud manželství rozvede, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 OZ). Návrh na rozvod se podává vždy k okresnímu soudu. Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice. Návrh se soudu podává ve dvou vyhotoveních, podepsaných navrhovatelem. Podpis není třeba úředně ověřovat. Pokud je podán návrh na rozvod spolu s návrhem na úpravu poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, bude rozvodový soud čekat, než skončí opatrovnické řízení. Dokud nebude toto řízení pravomocně skončeno, nemůže rozvodový soud zahájit řízení o návrhu.

Podle § 475 odst. 1 ZZŘS změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, a to až za tři roky zpětně. Návrh je podle § 11 odst. 1 písm. c) ZSouP osvobozen od placení soudních poplatků. Návrh na zahájení řízení se soudu podává třikrát, musí být navrhujícím rodičem podepsán, podpis však nemusí být ověřen. Místní příslušnost soudu se řídí § 467 ZZŘS, podle něhož se návrh podává k Okresnímu soudu podle bydliště dítěte.

Návrh se podává vždy k okresnímu soudu podle místa bydliště dítěte (viz § 467 odst. 1 ZZŘS). K návrhu se připojí podepsaná dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilému dítěti/dětem. Návrh se podává ve třech vyhotoveních.

Tento návrh lze použít především v případech, kdy jsou rozvádějící manželé schopni se na všech skutečnostech dohodnout a mají nezletilé děti/dítě. Současně za splnění podmínek, kdy manželství trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí. Jedná se tedy o rozvod dle ust. §757 zákona č. 89/2012Sb., Občanského zákoníku. K návrhu je třeba připojit dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení, výživného opatřenou úředně ověřenými podpisy a rozsudek nebo soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem po dobu do a po rozvodu manželství.

Tato dohoda slouží jako příloha k návrhu na rozvod dle § 757 občanského zákoníku, tzv. nesporné formy rozvodu, kdy jsou manželé schopni se na všech skutečnostech ohledně nezletilých dětí, majetku dohodnout. Tato dohoda podléhá schválení soudu, nutno tedy podat spolu s návrhem na rozvod nebo před návrhem na rozvod nejprve návrh na schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilému.

Soud může manželství účastníků rozvést, aniž zjišťuje příčiny rozvratu, pokud jsou manželé schopni dohodnout se na úpravě vztahů k nezletilým dětem, na majetku, bydlení a vyživovacích povinnostech (viz § 757 OZ). Dohoda musí být písemná a podpisy na ní musejí být ověřeny. Účinnosti tato dohoda nabývá okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Je-li vypořádáván majetek, který se zapisuje do katastru nemovitostí, je třeba po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat dohodu zapsat do katastru nemovitostí.

Návrh lze uplatnit v případech, kdy je mezi rodiči upravena péče o dítě a stanovena výše výživného druhému rodiči, ale nebyl upraven rozsah styku druhého rodiče s nezletilým dítětem.. Soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Návrh se podává vždy k okresnímu soudu podle místa bydliště dítěte (viz § 467 odst. 1 ZZŘS).

Dohoda o narovnání uzavřena dle ust. § 1903 zákona č. 89/2012 Sb, Občanského zákoníku. Narovnání se může týkat všech práv a povinností vzniklých mezi smluvními stranami (tzv. generální narovnání) nebo pouze některých přesně vymezených práv a povinností vzniklých mezi účastníky této dohody. Písemná forma dohody o narovnání se vyžaduje, byl-li původní závazek sjednán též v písemné formě nebo je-li předmětem narovnání právo již promlčené.

Dohoda o narovnání uzavřena dle ust. § 1903 zákona č. 89/2012 Sb, Občanského zákoníku ve spojení s ust. §4 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce. Tento dokument lze použít pro úpravu a narovnání práv a povinností mezi stranami dosud sporných nebo pochybných. Například v souvislosti se skončením pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Tento dokument lze uplatnit jako dokládající listinu při řádném předání a převzetí díla. Případné shledané vady při převzetí díla nutno uvést do protokolu.

Smlouvu o dílo dle ust. § 2586 a násl. zákona 82/2012 Sb. mohou uzavřít jak občané- fyzické osoby, tak zhotovitel jako podnikatel na straně jedné a objednatel (ať už spotřebitel nebo také podnikatel) na straně druhé. Touto smlouvou se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

Darovací smlouvu na nemovitost dle ust. § 2055 a násl. zákona 89/2012 Sb. lze použít především pro bezplatné darování nemovité věci. Kdy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu a podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny.

Smlouva o zápůjčce (uzavřená dle ust. § 2390 zákona 89/2012 Sb.) upřesňuje vztahy mezi Zapůjčitelem a Vydlužitelem při půjčování peněz mezi dvěma subjekty (fyzickými nebo právnickými osobami).

Nájemní smlouva je dokument, který upřesňuje vztah mezi nájemcem a pronajímatelem, kdy Pronajímatel přenechává pronajímaný prostor nájemci a nájemce se zavazuje platit nájemné. Nájemní smlouva může být použita při pronájmech bytu, domu, garáže, kancelářských prostor nebo jiných nemovitostí či částí nemovitostí. Nabízená Nájemní smlouva je formulován na pronájem bytu.

Kupní smlouvu na nemovitost (též Smlouva o koupi nemovitých věcí) uzavřená podle § 2079 a § 2128 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění, se využívá při koupi nebo prodeji nemovitosti. Obvykle se jedná o kupní smlouvu na dům, byt, pozemek nebo kupní smlouvu chatu či jiný rekreační objekt.

Kupní smlouva na movitou věc, uzavřená podle § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, se dá použít při prodeji nebo koupi různých movitých věcí, např. automobilu.